Počet záznamů: 1
Impulzivita, úzkostnost a depresivita u klinického souboru českých adolescentů
Údaje o názvu Impulzivita, úzkostnost a depresivita u klinického souboru českých adolescentů [rukopis] / Jan Bína Další variantní názvy Psychologické fenomény depresivity, úzkostnosti a impulzivity v klinickém souboru českých adolescentů Osobní jméno Bína, Jan, (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Phenomena of Depression, Anxiety and Impulsivity in Clinical Sample of Czech Adolescents Vyd.údaje 2022 Fyz.popis 107 stran (222 774 znaků) + Dotazník pro lékaře, Informovaný souhlas Poznámka Ved. práce Martin Dolejš Oponent Štěpán Komrska Dal.odpovědnost Dolejš, Martin, 1980- (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Komrska, Štěpán, (oponent) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra psychologie (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova adolescence * impulzivita * úzkostnost * depresivita * psychopatologie * adolescence * impulsivity * trait anxiety * depressed mood * psychopathology Forma, žánr diplomové práce master's theses MDT (043)378.2 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Mgr. Studijní program Navazující Studijní program Psychologie Studijní obor Psychologie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00271594-608903116.pdf 63 1.4 MB 29.11.2022 Posudek Typ posudku 00271594-ved-473492234.pdf Posudek vedoucího 00271594-opon-183998106.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00271594-prubeh-342266895.pdf 05.11.2020 29.11.2022 13.01.2023 A Hodnocení známkou
Tato diplomová práce si klade za cíl porovnat míru impulzivity, úzkostnosti a depresivity u klinického souboru českých adolescentů a jejich vrstevníků z normového souboru. Dále se soustředí na analýzu klinického souboru skrze porovnání skórů mezi pohlavími a měření vztahu mezi jednotlivými závislými proměnnými. Klinický soubor se skládá z 87 respondentů, kteří se dle diagnózy řadí do kategorie úzkostných poruch, hyperkinetických poruch nebo poruch užívání psychoaktivních látek. Normový soubor skýtá výsledky reprezentativních studií provedených na populaci českých adolescentů. Jak rysy impulzivity a úzkostnosti, tak depresivní nálada hrají významnou roli ve vývoji a udržování zkoumaných poruch. Impulzivita je zde měřena metodou Škála impulzivity Dolejš a Skopal, úzkostnost metodou Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal a depresivita metodou Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá, všechny z metod prokazují dostatečně silnou validitu. Výsledky ukazují, že jedinci s úzkostnou poruchou dosahují významně vyšších hodnot úzkostnosti a depresivity než jedinci normového souboru, naopak jedinci s hyperkinetickou poruchou dosahují významně vyšších hodnot impulzivity a depresivity. Jedinci s poruchami užívání psychoaktivních látek pak ve srovnání s normami dosahují významně vyšších hodnot na všech závislých proměnných. Dívky z klinického souboru dosahují významně vyšších hodnot úzkostnosti a depresivity. Významný vztah mezi sebou vykazují skóry úzkostnosti a depresivity. O něco slabší, ale stále významný vztah byl naměřen mezi skóry impulzivity a depresivity. Výsledky poukazují na důležitost impulzivity, úzkostnosti a depresivity při zvažování klinického obrazu zkoumaných poruch.Present thesis aims to compare the level of impulsivity, trait anxiety and depressed mood of a clinical sample of Czech adolescents and a control group comprised of standardised samples of Czech adolescents. Furthermore, it focuses on analysing the scores of the clinical sample by their gender and by the relationships between the scores on the dependent variables. The clinical sample consists of 87 respondents and divides into three groups based on the diagnosis, anxiety disorders, attention deficit hyperactivity disorders and substance use disorders. The control group includes results from various representative studies of adolescents. Both the traits of impulsivity and anxiety and the depressive mood appear to play an essential role in the development or maintenance of the discussed mental disorders. Each of the dependent variables are measured by these psychometrically valid screening methods respectively, impulsivity by The Scale of Impulsivity Dolejš & Skopal, trait anxiety by The Scale of Anxiety Dolejš & Skopal and depressed mood by The Scale of Depresivity Dolejš, Skopal, Suchá method. The results show that the adolescents with anxiety disorders score significantly higher of the trait anxiety and depressive mood scales compared to the controls, adolescents with attention deficit hyperactivity disorders score significantly higher of the impulsivity and depressive mood scales and the adolescents with substance use disorders score significantly higher than the controls on each of the respective scales. Moreover, the females from the clinical sample score significantly higher on the trait anxiety and depressive mood scales compared to the males. Lastly, there are significant relationships between the scores of the trait anxiety and depressive mood scales and the scores on the impulsivity and depressive mood scales. The results stress the importance of focusing on the levels of the impulsivity, trait anxiety and depressed mood when considering the anxiety, attention deficit hyperactivity and substance use disorders.
Počet záznamů: 1