Předkládaná práce se představuje proměny reprezentací postavy Salome z biblického příběhu o stětí svatého Jana Křtitele v průběhu 19. století. Předmětem jejího výzkumu je pohled na vybrané národní literatury a na proměny, kterými postavy z tohoto příběhu ve svých reprezentacích v daném kulturním kontextu procházely. Práce se soustředila na přiblížení kontextu původního biblického příběhu, který byl zařazen do synoptických evangelií, a typově na další texty starší literatury, v nichž docházelo od prvního až po 18. století k převážně náboženské interpretaci příběhu. Vedle literárních pramenů s náboženskou tematikou jsou v krátkosti představeny i proměny reprezentace Salome ve výtvarném umění, které od vrcholného středověku postavu Herodiadiny dcery zobrazovaly ve variantní podobě, jež předznamenávala další vývoj beletristického zpracování příběhu v 19. století. Hlavní část práce je rozdělena na čtyři části, které představují vybrané národní literatury a na proměny podoby Salome v jejich kontextu. Pozornost je zaměřena nejprve na literaturu anglo-americkou, u jejíchž autorů se objevují nejstarší podoby aktualizace příběhu o stětí svatého Jana Křtitele, které nespadaly výlučně do oblasti náboženských textů homiletického či morálně karatelského charakteru. V souvislosti s anglickou literaturou se hlavní pozornost soustředí nejen na sentimentální podobu Salome v první polovině 19. století, ale i na aktualizace příběhu o stětí Jana Křtitele na přelomu 19. a 20. století. V souvislosti s literaturou americkou jsou naopak sledovány aktualizace příběhu, které do značné míry podporují rozvoj cizelující se společnosti a jež zároveň reagují i na evropská zpracování biblického příběhu. Výrazná pozornost je věnována literatuře francouzské, v níž nacházíme od poloviny 19. století až do jeho závěru řadu významných reprezentací příběhu, které odrážejí nejenom specifika dobových uměleckých směrů, ale taktéž přinášejí variantní reprezentace Salome, jež dále ovlivňovaly její podoby i v jiných národních literaturách. Další z velkých národních literatur, která je v práci zastoupena, je literatura německojazyčných zemí, v jejímž kontextu je (podobně jako v literatuře francouzské) několik zásadních reprezentací příběhu, které dále ovlivnily například literaturu českou, jíž se věnujeme jako poslední z národních literatur. Při prezentaci českých podob příběhu o stětí Jana Křtitele se vedle načrtnutí hlavních tematických linií, v nichž jednotlivé aktualizace příběhu vznikaly, pozornost soustředí i na reflexi vlivů již představených národních literatur a způsobů, jakými případně jsou motivy či témata kulturně adaptovány do českých reprezentací. V závěru práce jsou představeny souhrnně podoby a jejich konkrétní variace, jichž mohla postava Salome v 19. století nabývat. Postupně poukazujeme na její příznačné rysy, kterých nabývá, když je zobrazována jako dítě, dospělá žena a fille fatale, a to se zohledněním uměleckého kontextu, v němž se příslušné reprezentace objevovaly.The dissertation presents how the portrayal of Salome from the biblical story of the beheading of St. John the Baptist transformed throughout the 19th century. Looking closely at selected national literatures, the dissertation explores different ways in which the characters from this story are portrayed in a given cultural context. It first presents the context of the original biblical story, which was included in the Synoptic Gospels, as well as other texts from the first to the eighteenth century, which generally present religious interpretations of the story. In addition to literary sources with religious focus, the portrayal of Salome in the visual arts is briefly mentioned. Since the High Medieval Period, the daughter of Herodias was depicted in different forms that foreshadowed the further development of story's interpretations in 19th century's literature. The main body of the dissertation is divided into four sections, which present selected national literatures and different portrayals of Salome in different contexts. First, attention is given to English literature, whose authors were first to retell the story of the beheading of St. John the Baptist in a way other than a religious text of a homiletic character preaching morality. With regard to British literature, the main focus is not only on the sentimental depiction of Salome in the first half of the 19th century, but also on the different shapes of the story at the turn of the 20th century. In contrast, American literature comes up with such shapes of the story that largely support the development of a forming society, at the same time reacting to how the subject matter was treated in Europe. Special attention is paid to French literature, whose portrayals of Salome from the mid-19th century to the beginning of the 20the century are intriguing; not only do they reflect specific artistic movements of the time, but also provide a range of different representations of Salome that further influenced how she was portrayed in other national literatures. Another major national literature presented in the dissertation is the literature of German-speaking countries. As was the case in French literature, several German-language interpretations of the story further influenced Salome's portrayal in other national literatures, amongst them, Czech literature. Czech literature is the last of the national literatures to be discussed. When examining the Czech representations of the story, the dissertation outlines the thematic context which gave birth to the Czech forms of the story, as well as the influence of other national literatures and how their motifs and themes were culturally adapted into the Czech portrayals of Salome. The dissertation concludes with a summary of various shapes and specific portrayals of Salome throughout the 19th century. It points out the characteristic features she takes on when she is portrayed as a child, as an adult woman, and as a fille fatale, taking into account the artistic context in which the respective portrayals appeared.