Cílem diplomové práce je sumarizovat nejčastější indikace k použití prenatální magnetické rezonance ve FNOL za období pěti let, zjistit, které diagnózy se na MR plodu vyskytují nejčastěji a zda magnetická rezonance plodu přináší jiné nebo rozšiřující výsledky oproti ultrazvuku. Poprvé byla prenatální MR použita zhruba před 40 lety. Pro zobrazování plodu je standardně používán ultrazvuk. Ultrazvuk je velice dostupnou metodou, umožňuje vyšetření v reálném čase a není tolik nákladný. Avšak magnetická rezonance, díky svým schopnostem, dokáže zvýšit diagnostický výtěžek z vyšetření během těhotenství. Celkem bylo do výzkumu této práce zahrnuto 146 plodů. Nejčastější indikace k provedení fetální MR jsou anomálie CNS, urotraktu či hrudníku. Nejčastěji jsou na MR diagnostikovány anomálie CNS, jedná se především o ventrikulomegalii, colpocephalii či agenezi corpus callosum. Nejčastěji bylo vyšetření plodu na MR prováděno ve 23. týdnu gestace. U všech vyšetřovaných oblastí plodu se vyskytuje více než 50% shoda US a MR nálezů, přičemž při vyšetřování urotraktu je tato shoda významně větší (p< 0,001). V 45,6 % MR poskytuje další diagnostické informace oproti ultrazvuku, podíl rozšiřujících nálezu na MR je statisticky významný. Výsledky se v některých případech liší od ostatních zahraničních studií v procentu diagnostické shody, rozšiřujícího nálezu či zjištěných diagnózách na MR. Závěrem lze říci, že MR plodu je užitečnou bezpečnou vyšetřovací metodou, jenž poskytuje významné rozšiřující informace.The aim of the diploma thesis is to summarize the most common indications for the use of prenatal magnetic resonance imaging in FNOL over a period of five years,to find out which diagnoses occur most frequently on MR fetus and whether fetal magnetic resonance imaging has different or extended results than ultrasound. Prenatal MR was first used about 40 years ago. Ultrasound is used as standard for fetal imaging. Ultrasound is a very affordable method, allows real-time examination and is not so expensive. However, magnetic resonance imaging, thanks to its capabilities, can increase the diagnostic yield of examinations during pregnancy. A total of 146 fetuses were included in the research of this work. The most common indications for fetal MR are anomalies of the CNS, urotract or chest. CNS anomalies are most often diagnosed on MR, mainly ventriculomegaly, colpocephaly or agenesis of the corpus callosum. The most frequent examination of the fetus for MR was performed in the 23rd week of gestation. In all examined areas of the fetus, there is more than 50% agreement of US and MR findings, while in the examination of the urotract, this agreement is significantly greater (p <0.001). In 45.6% MR imaging provides additional diagnostic information compared to ultrasound, the share of expanding findings on MR is statistically significant. In some cases, the results differ from other studies in the percentage of diagnostic agreement, extension finding, or diagnosed diagnoses for MR. In conclusion, fetal MR is a useful safe examination method that provides significant dissemination information.