Diplomová práce se zaměřuje na proměny trestněprávních a soukromoprávních následků manželské nevěry na území dnešní České republiky od 18. století do současnosti. Práce je uvedena historickým exkurzem, zabývajícím se samotným vznikem povinnosti manželů být si věrni a zakotvením této povinnosti v nejstarších domácích právních památkách a zakončena je možností vymáhat dodržování výše uvedené povinnosti podle dnešního práva. Adulterium (cizoložství) bylo možné až do přijetí trestního zákoníku Josefa II. z roku 1787 postihnout trestem smrti. Následně se stávalo méně společensky závažné a tresty byly v průběhu let stále zmírňovány. S přijetím trestního zákona z roku 1950 tento čin z úpravy trestního práva zcela vymizel. Soukromé právo bylo komplexně kodifikováno až v obecném zákoníku občanském z roku 1811, kde lze dohledat velké množství nejrůznějších ustanovení hovořících o cizoložství. Dotýkala se rozvodů, rozluk, dědického práva, darování i ochrany práv dětí. V soukromém právu také došlo postupně k liberalizaci právních následků nevěry. Ta byla odstartována třetí dílčí novelou občanského zákoníku z roku 1916 a manželskou novelou z roku 1919, které následky cizoložství značně zmírňovaly. K dovršení liberačního procesu došlo s přijetím zákona o právu rodinném z roku 1949 a občanského zákoníku z roku 1950. Český zákonodárce přestal úplně používat pojem cizoložství a nadále se v právních předpisech psalo již pouze o povinnosti manželů být si věrni. Následky nedodržení povinnosti manželů být si věrni již od druhé poloviny 20. století nejsou nijak rozsáhlé ani významné.The diploma thesis focuses on the changes of criminal and private consequences of marital infidelity in the territory of today's Czech Republic from the 18th century to the present. The thesis is presented by a historical excursion, dealing with the very origin of the obligation of spouses to be faithful and embedding this obligation in the oldest domestic historical documents and ends with the possibility of enforcing the above obligation under today's law. The adultery was possible until the adoption of the Criminal Code of Joseph II. of 1787 punishable by the death penalty. Then adultery became less socially serious and punishments continued to be reduced over the years. With the adoption of the Criminal Code of 1950, this act completely disappeared from the regulation of criminal law. Private law was comprehensively codified not until the General Civil Code of 1811, where a large number of various provisions referring to adultery can be found. They concerned divorce, legal separation, inheritance law, donations and the protection of children's rights. Even in private law, the legal consequences of infidelity have been gradually liberalized. It has started by the third partial amendment of the Civil Code from 1916 and the marital amendment from 1919, which greatly mitigated the consequences of adultery. The liberation process was completed with the adoption of the Family Law Act of 1949 and the Civil Code of 1950. The Czech legislator stopped using the term adultery completely and the legislation continued to mention only the obligation of spouses to be faithful. The consequences of the spouses' non-compliance with their obligation to be faithful have not been extensive or significant since the second half of the 20th century.