Diplomová práce se zabývá neokolonialismem ve francouzské zahraniční politice. Zaměřuje se na francouzskou působnost v Africe, která je i po šesti dekádách od kolonizace stále výrazná. Práce se primárně věnuje francouzským vojenským intervencím v Mali a Středoafrické republice, jež obě započaly v roce 2013. Hlavním cílem práce je zjistit, zda tyto dvě vojenské intervence vykazují prvky neokolonialismu. Pro tyto potřeby je v práci na základě existující literatury vytvořen koncept neokoloniální vojenské intervence, který je aplikován na konkrétní dva případy operace Serval a operace Sangaris. Koncept neokoloniální vojenské intervence se skládá z pěti oblastí, ve kterých je nutno analyzovat podobu vojenské intervence, aby bylo posléze možné ji vyhodnotit jako neokoloniální či nikoliv. Jedná se o legalitu, způsob provedení intervence, legitimitu, strategické zájmy intervenujícího a post-koloniální nastavení systému. Text pracuje s předpokladem, že francouzské intervence vykazují prvky neokolonialismu a souvisí s pokračující neokoloniální politikou Francie v Africe, který se následně potvrzuje. Intervence v Mali i v SAR se dle uvedeného konceptu ukázala být neokoloniální.The thesis deals primarily with an analysis of neocolonialism in French foreign policy. It focuses on French interventionism in Africa after six decades of independent existence of African states and the influence France still holds on its ex-colonies. Primarily, the thesis analyzes French military interventions in Mali and Central African Republic, both starting in 2013. The thesis's main goal is to determine whether these two interventions are showing signs of neocolonialism. To find out, a concept of neocolonial military intervention based on existing academic literature is created. Afterwards the concept is applied to the two concrete interventions, Operation Serval in Mali and Operation Sangaris in the Central African Republic. The concept itself consists of five sections. For each section there is a certain condition which an intervention must complete in order to be labeled as neocolonial. The sections of the intervention under analysis are legality, execution of intervention (unilateral/multilateral), legitimacy, strategic interests of the intervening state, and role of the post-colonial setting of the system. The text works with the hypothesis that French interventions include significant neocolonial factors and are connected to neocolonial policy that France pursues in Africa. This hypothesis was proven true and the military operations in Mali and Central African Republic have been by these standards deemed neocolonial.