Cíl: Zjistit zkušenosti matek a nelékařského zdravotnického personálu s doporučením 10 kroků k úspěšnému kojení a jejich vliv na kojení termínových novorozenců. Metoda: Výzkumné šetření probíhalo od února 2020 do dubna 2020, a to ve třech nemocničních zařízeních: Fakultní nemocnice Olomouc, Nemocnice Prostějov (Středomoravská nemocniční a. s.) a Nemocnice Šternberk (Středomoravská nemocniční a. s.). Výzkumný vzorek se skládal ze 133 matek, které byly 14 dní po porodu, a ze 75 respondentek nelékařského zdravotnického personálu (porodní asistentky, dětské sestry a laktační poradkyně). Výzkumné šetření probíhalo pomocí dvou elektronických nestandardizovaných dotazníků, zaměřených na zkušenosti z porodnice. Dotazníků určených pro matky bylo odesláno přes e-mailovou adresu celkem 150, vyplněno bylo 133, návratnost tedy činila 88,7 %. V případě dotazníků určených pro nelékařský zdravotnický personál bylo za cíl stanoveno získat 25 dotazníků z každé nemocnice, což se povedlo splnit. Ke statistickému zpracování bylo tedy využito celkem 208 dotazníků, z toho 133 dotazníků bylo vyplněno matkami a 75 dotazníků nelékařským zdravotnickým personálem. Data byla postupně zaznamenána do tabulky. Sledovali jsme jednotlivé proměnné a následně jsme je statisticky vyhodnotili. Pomocí statistických metod jsme ověřovali jednotlivé hypotézy a tím postupně plnili zvolené cíle. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že zkušenosti matek a nelékařského zdravotnického personálu ohledně kojení se značně liší. Například se ukázalo, že více než polovině matek bylo stále doporučováno omezovat kojení a že řada dětí je zbytečně dokrmována. Dále bylo zjištěno, že více než dvě třetiny matek nebyly upozorněny na nevhodnost používání kojeneckých lahví a dudlíků, přitom personál uvedl, že informovány jsou všechny matky. Časné přiložení dítěte po porodu bylo u matek po vaginálním porodu více než z 80 % splněno, ale u porodu císařským řezem to bylo pouze z jedné třetiny. Personál však sdělil, že poskytují kontakt dítěte s matkou téměř u všech rodiček. Ve výsledcích, kde byly porovnávány všechny tři nemocnice, se ukázalo, že většina matek po vaginálním porodu ve Fakultní nemocnici v Olomouci dostala své děti ihned na pokoj na šestinedělí, zatímco v Nemocnici Prostějov a Šternberk to bylo až po několika minutách až hodinách. Dále se ukázalo, že pokud bylo potřeba dítě dokrmovat, ve Fakultní nemocnici Olomouc a v Nemocnici Šternberk to bylo ve většině případů alternativně, kdežto v Nemocnici Prostějov to bylo pomocí kojeneckých lahví. Významné rozdíly byly také zjištěny v používání dudlíků. Ve Fakultní nemocnici Olomouc a v Nemocnici Šternberk se ve většině případů péče o novorozence obešla bez použití dudlíků. V Nemocnici Prostějov byl naopak z více než poloviny případů použit. Další významné rozdíly ve sledovaných faktorech mezi porodnicemi nebyly zjištěny. V případě testování vlivu dokrmování novorozence a používání dudlíků v porodnici na plné kojení byla odhalena významná souvislost. Dokrmování novorozence a používání dudlíků v porodnici má vliv na plné kojení. Závěr: Výsledky výzkumu by mohly být přínosem a motivací pro práci nelékařského zdravotnického personálu na porodním sále, oddělení šestinedělí a na novorozeneckém oddělení. Také by mohly přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a jejich děti. Na kojení má právo každá matka a každé dítě. Hlavním cílem každé porodnice by mělo být podporovat matky v kojení svých dětí a připravit jim k tomu ty nejlepší podmínky.Objective: To investigate mothers´ and medical staff´s experience together with a recommendation of 10 Steps to Successful Breastfeeding and their influence on breastfeeding of a newborn. Methods: The research survey took place from February 2020 to April 2020 in three hospital facilities: Olomouc University Hospital, Prostějov Hospital and Šternberk Hospital (both Central-Moravian Ltd.). Th research sample involved 133 mothers 14 days after releasing from a maternity hospital, and 75 female respondents from the non-doctoral staff (midwives, children´s nurses and lactation counsellors). The research survey was implemented through two electronic non-standardised questionnaires focused on the experience from a maternity hospital. 150 questionnaires for mothers were sent via e-mail address, 133 of them were filled in, the returns was 88,7% then. As for the questionnaires for the non-doctoral staff, the aim was to get 25 finished questionnaires from each hospital, which was accomplished. For the statistic purposes, 208 questionnaires were used, 133 questionnaires were filled in by mothers and 75 questionnaires by the non-doctoral staff. The data were recorded in a table progressively. The variables were followed individually and then they were statistically evaluated. The hypotheses were verified through the statistic methods and thus the selected aims were accomplished. Results: The research survey confirmed that the mothers´ and non-doctoral staff´s experience differs considerably with regards to breastfeeding. For example, it emerged that more than a half of the responding mothers were recommended permanently to limit breastfeeding and that many infants were supplemented unnecessarily. Furthermore, it was discovered that more than two thirds of mothers were not warned against using bottles with teats; however the staff indicated that all mothers had been informed. Frequent initiation of breastfeeding after the delivery was accomplished in more than 80% with mothers after a vaginal delivery but only one third after a Caesarian section. However the staff indicated that the mother-infant contact had been provided for almost all mothers. The results were based on a comparison of all three selected hospitals and they revealed that most of mothers in Olomouc University Hospital after their vaginal delivery received their infants immediately in the post-natal room, while in Prostějov and Šternberk Hospitals this happened after several minutes or hours. Furthermore it emerged that in case of a need of infant´s supplementation, it happened alternatively in most cases in Olomouc and Šternberk Hospitals, while in Prostějov Hospital with the help of bottles. Important differences were discovered in the case of teats usage. The care of newborns was without the use of teats in most cases both in Olomouc University Hospital and Šternberk Hospital. On the contrary, they were used in more than a half of the cases in Prostějov Hospital. There were discovered no further important differences in the research issues. In the case of testing the influence of a newborn supplementation and using the teats in the maternity hospital on full breastfeeding, an important coincidence was revealed. A newborn´s supplementation and teats usage in the maternity hospital influence full breastfeeding. Conclusion: The results of the research might be an asset and motivation for work of the non-doctoral staff in a delivery room, postnatal room and neonatal department. They also might contribute to a quality improvement of the nursing care of breastfeeding mothers and their children. The right for breastfeeding applies for every mother and every child. The main goal of every maternity hospital should be supporting the mothers in breastfeeding their children and providing them with the best conditions.