Počet záznamů: 1
Poporodní trauma - diagnóza, nebo krize?
Údaje o názvu Poporodní trauma - diagnóza, nebo krize? [rukopis] / Kristýna Konšelová Další variantní názvy Poporodní trauma - diagnóza nebo krize? Osobní jméno Konšelová, Kristýna (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Postpartum Trauma - Diagnosis or Crisis? Vyd.údaje 2019 Fyz.popis 94 s. (182 748 znaků) : grafy, schémata, tab. + 1x CD Poznámka Ved. práce Tereza Sadková Oponent Dagmar Halo Dal.odpovědnost Sadková, Tereza (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Halo, Dagmar, (oponent) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra psychologie (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova porod * poporodní trauma * posttraumatická stresová porucha * PTST * childbirth * postpartum trauma * Posttraumatic stress disorder * PTSD Forma, žánr diplomové práce master's theses MDT (043)378.2 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Mgr. Studijní program Navazující Studijní program Psychologie Studijní obor Psychologie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00225476-696347703.pdf 44 2 MB 25.11.2019 Posudek Typ posudku 00225476-ved-118234112.pdf Posudek vedoucího 00225476-opon-755238979.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00225476-prubeh-686559404.jpg 02.11.2017 25.11.2019 14.01.2020 1 Hodnocení známkou
Diplomová práce se zabývá poporodním traumatem s cílem zmapovat, jak jej ženy prožívají a jaké jsou jeho možné příčiny, popsat prožívané symptomy, délku jejich trvání, způsoby vyrovnávání se s traumatem a posoudit, zda prožívané projevy naplňují kritéria diagnózy F43.1 (Posttraumatická stresová porucha) dle MKN-10. Ve výzkumu bylo využito kvalitativního přístupu, konkrétně vícečetné případové studie. Výzkumný soubor tvořilo 27 respondentek. Metodami výběru výzkumného vzorku byly samovýběr a metoda sněhové koule. Pro tvorbu dat bylo využito semistrukturovaných rozhovorů a dotazníků vlastní tvorby. Analýza dat byla provedena pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Hlavním zjištěním je, že přibližně 1 ze 3 žen, které se vnímají jako traumatizované, naplňuje diagnostická kritéria PTSD. Nejčastějším typem traumatizujícího porodu je spontánní vaginální porod vedený lékařem. Nejčastěji uváděným stresorem je aplikace medikamentů. V poporodním období se nejvýrazněji projevuje znovuprožívání události porodu. Běžnou délku trvání symptomů traumatu se nepodařilo ze získaných dat stanovit. Nejčastějším způsobem práce s traumatem je příprava na další porod ve snaze prožít jej lépe.The thesis is focused on postpartum trauma, with the aim to describe the experiences of postpartum trauma, its symptoms, the duration of these symptoms, to identify its possible causes and to assess whether the symptoms of postpartum trauma meet the criteria of diagnosis F43.1 (PTSD) according to ICD-10. The qualitative approach, specifically multiple-case study, was used in the research. The research sample consisted of 27 respondents. The sampling methods include self-selection and snowball sampling. Data was formed using semi-structured interviews and custom questionnaires. Data was analysed using IPA method. The main findings are that approximately 1 of 3 women, who see themselves as traumatized, meet the diagnostic criteria of PTSD. The most common type of traumatic delivery is spontaneous vaginal delivery conducted by a physician. The most frequent mentioned stressor is an application of drugs. The most experienced symptom in postpartum period is re-experiencing the delivery. The common duration of trauma symptoms could not be determined from the collected data. The most common way to deal with trauma is preparation for the next birth to experience it better.
Počet záznamů: 1