Práce se zabývá volební podporou českých populistických stran. Populismus je definován na základě ideačního přístupu, přičemž pozornost je věnována taktéž dalším vlivným přístupům k definování tohoto pojmu. Zároveň jsou diskutovány výhody i nevýhody možných alternativ v porovnání s ideačním přístupem. Dále práce představuje teorie volby populistů sdružené do širokých kauzálních mechanismů racionální volby a masové společnosti, a také teorie zaměřené na individuální postoje voličů. Pomocí těchto teorií se snaží zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaké faktory ovlivňují volební podporu populistických stran? Závěry vyvrací předpoklad některých teorií, že voliče populistů lze odlišit od ostatních voličů pouze na základě jejich sociodemografických charakteristik. Naopak ukazuje důležitost zkoumání postojů voličů na individuální úrovni, které se v českém případě osvědčily jako nástroj pro predikci volebního chování. Analýzy navíc prokazují určitou podobnost voličů populistických stran a nevoličů, a to zejména z hlediska politické nespokojenosti. Práce rovněž ilustruje výhody využití inkluzivnějších metod statistického modelování umožňující výzkumníkům testování mnoha konkurenčních teoretických předpokladů ohledně volby populistických stran.The thesis examines electoral support of Czech populist parties. Populism is defined by using the ideational approach while other main approaches are also considered. The discussion about advantages and disadvantages of the alternatives compared to ideational approach follows. The thesis presents theories of vote choice grouped into broad causal mechanisms of rational choice and mass society. Further, it also presents vote theories based on individual attitudes. Making the use of these theories, it tries to answer the main research question: Which factors affect electoral support of populist parties? Conclusions deny an assumption made by several theories that populist voters can be distinguished from other voters based only on sociodemographic characteristics. On the contrary, it shows the importance of exploring individual attitudes of voters, which, at least in the Czech case, proved to be better predictor of voting behaviour. Analysis also shows certain similarities between populist voters and non-voters concerning political dissafaction. The thesis also illustrates advantages of using more inclusive strategies of statistical modelling which enables researchers to test various theoretical assumptions concerning electoral support of populist parties.