V naší práci se věnujeme možnosti analýzy párové komunikace u Rorschachova testu. Zjišťujeme, jaké jsou informace, které touto metodou můžeme o komunikačních strategiích partnerů sledovat. Dále jak tyto informace souvisí se spokojeností páru, vykazovanou v testu párové spokojenosti a využití klasického Exnerovského skórování pro vyhodnocení interpersonální sekci Rorschachova testu. Pro výzkum jsme využili sedmi párů v různých životních fázích, s kterými byl proveden polostrukturovaný rozhovor, dále administrace Konsenzu Rorschacha a vyplnění dotazníku partnerské spokojenosti CSI. K datům bylo vytvořeno základní kódování, hledání a obměny kategorií, následně v jejich definování a sepsání zjištěného. Takto jsme vytvořili pět kategorií, a to Verbální aktivita, kooperace, emoční doprovod, kongruence v komunikaci a prostá shoda. Dále jsme popsali přínosy využití metody Konsenzus Rorschach. Z analýzy vyplývá, že více než zvolený styl komunikace se zdá být důležitá spokojenost se společnými odpověďmi a shledáváme problematické využití klasického Exnerovského skórování protokolů.The purpose of this thesis is to examine the possibilities of analysis of couple's communication during Rorschach's test. We are gathering information about partner's communication strategies, and also, we are looking to find out how these information relate to the couple's satisfaction shown in the test and while using classic Exner's score system for evaluation of the interpersonal section of Rorsarch's test. For this research, we used seven couples with which we have made a semi-structured conversation, Rorschach's test and couple satisfaction survey (CSI). To work with this data, a simple coding was created as well as finding and changing categories, then their definition and writing down the findings. Thus, we created five categories verbal activity, cooperation, emotional escort, congruence in communication and simple agreement. We have also described the benefits of using the Konsenzus Rorschach method. The analysis shows that the satisfaction with common responses is more important than the chosen style of communication, and we find the use of classic Exner scoring protocols problematic.