Subakromiální impingement syndrom je označován za nejčastější poruchu ramene. Jde o bolestivý útlak měkkých tkání v subakromiálním prostoru mezi velkým hrbolkem pažní kosti a korakoakromiálním obloukem zejména při elevaci paže kolem 90°. Volba účinného postupu terapie je často obtížná, neboť etiologie subakromiálního impingement syndromu je multifaktoriální povahy zahrnující jak strukturální, tak funkční mechanismy. Základ terapie tvoří konzervativní léčba, zejména léčebná rehabilitace. Je-li konzervativní přístup nedostačující, bývá indikována operace. Tato bakalářská práce podává přehled o problematice subakromiálního impingement syndromu se zaměřením na léčebnou rehabilitaci v rámci konzervativního řešení. Součástí práce je kazuistika pacientky s impingement syndromem.The subacromial impingement syndrome is the most frequent shoulder impairment. It is a painful compression of soft tissue in the subacromial space between the greater tubercle of the humerus and the coracoacromial arch, especially when elevating the arm to approximately 90°. It is often difficult to select an effective therapy, as the aetiology of the subacromial impingement syndrome is considered to be multifactorial and includes structural as well as functional mechanisms. The basic therapy is conservative and comprises, primarily, physical therapy. If conservative approach is insufficient, surgery is usually indicated. This bachelor thesis provides an overview of the subacromial impingement syndrome, focusing on physical therapy as part of the conservative solution. The thesis includes a case study on a patient with the impingement syndrome.