Práce se zabývá pohnutým osudem uherskobrodské židovské obce na konci 17. století Vychází z několika dobových pramenů - kroniky města Uherský Brod, z několika kratších zmínek v pamětech nedalekého kláštera, ale především z předloženého překladu jidiš elegie, jež je soupisem hrůzných událostí, jež nejen židovskou, ale i křesťanskou obec postihly. Na srovnání těchto menších dějin pozorujeme významné historické události, jimiž bylo obléhání Vídně tureckými vojsky, povstání tatarů, ale později taky vliv restriktivních zákonů, jako byl tzv. familiantský zákon, na demografickou podobu českomoravských židovských obcí.This work deals with unsettled fate of jewish community in Uherský Brod at the end of 17th century. It is based on several historical sources - chronicles of city Uherský Brod, a few short mentions in memoirs of benedictine monastery, but especially on the presented translation of Yiddish elegy, which is a list of horrific events that not only Jewish but also the Christian community suffered. The comparison of these smaller history we observe a significant historical event, which was the siege of Vienna by Turkish troops, the rebellion of the Tartars, but later also the effect of restrictive laws, such as the so-called Familiants law, the demographic shape of the Bohemian and Moravian Jewish communities.