Polemiky s islámem mají na latinském západě dlouhou historii, během níž vznikla ustálená podoba žánru a jeho základní tropy. O různorodosti polemik svědčí i dílo Mikuláše Kusánského, neboť jeho Cribratio Alkorani dokazuje, že ani výše zmíněné varianty nepokrývají všechny možnosti, jakými lze polemiku využít. Kusánský přichází s něčím netypickým, ve svém spisu se totiž snaží čtenáři přesvědčit o společném základu obou náboženství. Polemika se u Kusánského, navzdory svému názvu, tak stává nástrojem pro uskutečnění náboženského míru.To není v rámci Kusánského myšlení žádnou novinkou, možnost dosažení náboženského míru hledal už ve svém starším dialogu De pace fidei. Dokládá to jak časté opakování argumentů z De pace fidei, tak i formulace dvou zásadních konceptů una religio in rituum varietate a pia interpretatio.The polemics with Islam have a long history full of often repeated themes. This study has proved that polemic might be used not only to attack the religious Other, but they were also used as apologies of the Christian faith or as an argument for viability of missionary endeavors. Nicholas of Cusa was sifting the Quran to prove that the truth of Gospel is implicitly hidden in its teachings. Despite arguments of many historians, the Cribratio Alkorani is a tool for finding a religious peace. Nicholas did not abandon his older position, presented in his older work De Pace Fidei. Rather pia interpretatio, the main hermeneutic principle of the Cribratio Alkorani, is an application of his older and more general idea - una religio in rituum varietate.