Práce se rozděluje na dvě hlavní části. Teoretický rámec práce tvoří kapitoly, představující ageismus jako celospolečensky rozšířený a negativní jev, na jehož odstranění je potřeba se aktivně v současnosti podílet nejrůznějšími preventivními a nápravnými opatřeními. Práce podává poznatky, jaké vlivy, plynoucí z přeměny předindustriální společnosti a její kultury do současné, podpořily zrod ageismu. Je zde vysvětleno, proč se tímto fenoménem má zabývat i obor psychologie, tj. proč se nemá na tento fenomén pohlížet jen z hlediska problematiky skupin, ale i z hlediska negativních dopadů na život jednotlivce. Je zde popsáno, jak velkou roli hraje dnes chronologický věk a je opomíjen věk pocitový, jak můžeme ageismus definovat a co ho v současnosti vyvolává. Důraz je dán na kapitolu věnující se tématu o období stáří, jako literárně popsanou nejčastější životní etapu výskytu diskriminace na základě věku. Práce zachycuje konkrétní příklady diskriminačního chování vycházející z praxe v jednotlivých oblastech lidského života a negativní dopady na psychiku jimi postihnutého jedince. Popisuje preventivní a nápravná opatření sloužící k odstranění a sankcionování ageismu a to i u jeho extrémních podob, tj. týrání a zanedbávání seniorů. Druhou část práce tvoří výzkumné šetření u některých pedagogů vybraných českých škol, které bylo zde úmyslně realizováno, aby se vyřešil nedostatečný problém s neznalostí, jaký postoj zastávají k ageismu a výši jejich informovanosti o tomto fenoménu, jako jeden z kroků pro vytvoření prevence ageismu i ve školství. Mezi hlavní cíle tohoto šetření spadalo ověření hypotéz, které nám měly objasnit, zda sami pedagogové mají s tímto fenoménem zkušenost, zda budou sami zastávat diskriminační postoje na základě věku a zda existuje statisticky signifikantní vztah mezi informovaností a diskriminačními postoji. Výběr respondentů (60 pedagogů) probíhal s ohledem na omezení pro autora této práce vyplývající z výzkumného šetření (např. vzdálenost instituce, ochota respondentů spolupracovat apod.) Závěry výzkumného šetření v této práci nejsou svojí reprezentativností aplikovatelné mimo tento soubor zúčastněných respondentů. Přinášejí zajímavé a podnětné závěry pro informace, jakou cestou by se výzkumy v této oblasti mohly inspirovat, zda pedagogové sami o zapojení tématu ageismu do školních osnov stojí a co jsou proto ochotni udělat. Z etického důvodu respondenti účastnící se výzkumného šetření jsou ponecháni v úplné anonymitě. V práci je popsána tvorba výzkumných nástrojů, jejichž cílem bylo vytvořit dva druhy dotazníků, jež byly použity jako metody výzkumného šetření. Ty jsou nadále popsány, z nichž jeden z nich tvoří Dotazník informovanosti, jehož úkolem bylo především zjistit informovanost u účastnících se pedagogů o tomto fenoménu, a zda jsou motivováni tuto problematiku do výuky zařadit. Druhý Dotazník ?Ageismus? 2011 měl zjistit, zda sami respondenti zastávají diskriminační postoje. Tyto dotazníky byly spolupracujícím pedagogům v příslušných institucích formou jejich nadřízených předány k vyplnění. Interpretace dat probíhala kvantitativní analýzou pomocí základních statistických operací a závěry z nich jsou udávány v relativních četnostech (tj. v množství procent respondentů, jež se identifikovali s konkrétní odpovědí vždy z pěti ? stupňové škály odpovědí). Ke konci následuje diskuse nad zjištěnými závěry z výzkumného šetření a shrnutí závěrů, jaké poznatky z výzkumného šetření shledáváme jako nejcennější a proč.The thesis is composed of two principal parts. The theoretical framework of the thesis is formed by chapters representing ageism as an all-society negative phenomenon, which at present should be eliminated using various preventive and corrective measures. The thesis contains information what factors arising from transformation of pre-industrial society and its culture to contemporary one contributed to ageism origination. It is explained why also psychology should deal with this phenomenon, i.e. why this phenomenon is to be considered not only in terms of groups problematics but also in terms of negative influence on the individual's life. It is described how important is chronological age today, while feel age is neglected, how ageism can be defined and by what it is evoked at present. Emphasis is placed on the chapter devoted to the topic of old age as the life stage with the most frequent age discrimination cases described in literature. The thesis contains particular examples of discriminatory behaviour based on practice in certain human life domains and negative influence on the psyche of an affected individual. Preventive and corrective measures serving for elimination and sanctioning of ageism, including its extreme forms such as maltreatment and neglect of aged persons, are described. The second part of the thesis is formed by the research among pedagogues of selected Czech schools about their attitude to ageism and their awareness in this regard. The research was deliberately realized to solve the problem of insufficient knowledge as one of the steps for prevention of ageism in the educational sector. The principal objectives of the research included verification of hypotheses that were to explain whether pedagogues have experience with this phenomenon, whether they will advocate discriminatory attitude based on age, and whether there is statistically significant relation between awareness and discriminatory attitude. Selection of respondents (60 pedagogues) was made taking into account some limitations for the author connected with the research (for example, distance to the establishment, respondents' willingness to cooperate, etc.). The findings of the research presented herein cannot be applied beyond the group of the participating respondents due to their insufficient representativeness. They offer interesting and challenging information how researches in this sphere can be inspired, whether pedagogues are interested in inclusion of the ageism topic into the curriculum and what they are ready to do for this purpose. Due to ethical reasons the respondents participating in the research are left completely anonymous. The thesis describes creation of research tools, the purpose of which was to create two types of questionnaires that were used as research methods. The tools are described below. One of them is the Awareness Questionnaire, the objective of which was to determine if pedagogues are aware of ageism and if they are motivated to include this problematics into the study programme. The second questionnaire "Ageism" 2011 was to discover if respondents themselves have discriminatory attitude. The questionnaires were handed over to cooperating pedagogues in respective establishments by their chiefs for filling in. Data were interpreted by quantitative analysis using basic statistical operations, and the findings are provided as relative frequencies (i.e. percentage of respondents who selected the particular answer from the five-step answer scale). The thesis is concluded by the discussion of the research findings and the summary of conclusions what results of the research are considered as the most valuable and why