Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku a platnou právní úpravu okolností vylučujících protiprávnost v České republice. Jedná se o okolnosti, které vylučují za splnění určitých podmínek, jenž jsou uvedeny v trestním zákoně, trestní odpovědnost obránce. Tyto okolnosti způsobují, že jednání podobné trestnému činu nelze považovat za trestný čin, protože není nikterak škodlivé pro společnost, a naopak, jedná se o jednání žádoucí. V českém trestním právu a v trestním zákoníku je v současné době upraveno pět takovýchto okolností: krajní nouze v § 28, nutná obrana v § 29, svolení poškozeného v § 30, přípustné riziko v § 31 a oprávněné použití zbraně v § 32. Svolení poškozeného a přípustné riziko byly uzákoněny teprve v nedávné době, do té doby byly ale uznávány teorií i praxí. V osmi kapitolách se autorka postupně zabývá všemi těmito instituty a krátce se zmiňuje i o těch, které v zákoně uvedené nejsou, ale praxe i teorie je běžně uznává. V první kapitole se autorka věnuje historickému vývoji těchto pojmů a srovnává jejich pozvolnou proměnu na pozadí historických událostí na našem území. Ve druhé kapitole jsou obecně vymezeny okolnosti vylučující protiprávnost, jejich odlišení od ostatních institutů trestního práva a krátce zmiňuje i okolnosti v zákoně neupravené. Třetí kapitola se věnuje krajní nouzi a jsou zde vymezeny základní pojmy, které se s ní pojí (podmínka subsidiarity a proporcionality, pojem "nebezpečí"). Ve čtvrté kapitole autorka blíže analyzuje nutnou obranu a zaměřuje se na pojmy "útok", "přiměřenost nutné obrany" a zabývá se i problematikou automatických obranných systémů. V páté kapitole je upravena problematika svolení poškozeného a v kapitole číslo šest se autorka věnuje přípustnému riziku. Oprávněné použití zbraně je podrobněji analyzováno v kapitole číslo sedm. V poslední osmé kapitole autorka uvádí návrhy na doplnění právní úpravy tak, aby se v problematice lépe orientovala i osoba bez právního vzdělání a aby se v budoucnu předešlo doposud nejednoznačně nebo nevhodně řešeným situacím (úvahy de lege ferenda). Autorka při psaní své práce používala odborné publikace, články i judikaturu.This thesis deals with problems and with valid legal regulation of the circumstances excluding illegality in the Czech republic. These circumstances eliminate criminal liability of the offender under certain conditions, which are covered in the Criminal Code. The circumstances excluding illegality cause, that the act similar to the offence is not the offence and it is not harmful for society and vice versa it is desirable. In the Czech criminal law and in the Criminal Code is currently regulated five such circumstances: an extreme emergency (necessity) in § 28, a necessary defense (self-defense) in § 29, a consent of the injured person in § 30, an acceptable risk in § 31 and authorized use of weapon in § 32. The last two have been enacted in recent times, until it is acknowledged by theory and practice. In eight chapters the author successively deals with all these institutes, and also briefly mentions those that are not listed in the Criminal Code, but the practice and theory commonly recognized them. In the first chapter the author deals with the historical development of these terms and compares their gradual transformation in a background of historical events in our country. In the second chapter are generally defined circumstances excluding illegality, their differentiation from other institutes of criminal law and briefly mention the circumstances which are not enacted in the Criminal Code. The third chapter is devoted to the extreme emergency and there are basic concepts that govern it (the conditions of subsidiary and proportionality, the term of "danger"). The fourth chapter analyzes the self defense and is focuses on the concept of "attack", "adequacy of self-defense" and it also deals with the issue of automatic defense system. The fifth chapter regulates the issue of consent of the injured person and chapter number six deals with the acceptable risk. The authorized use of weapons is examined in detail in chapter seven. In the last eighth chapter the author puts forward suggestions to supplement the legislation for persons without a legal education and also to avoid yet solved ambiguous situations in the future. The author used professional publications, articles and case law.