V předkládané práci jsme zkoumali, jakým způsobem je autonomní nervový systém (ANS) člověka ovlivněn působením pulzního magnetického pole (PMP) používaného v rámci klasické nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie pro léčbu hypertenze. Výzkumu se zúčastnilo 33 zdravých dobrovolníků rozdělených do dvou souborů. Experimentální soubor tvořilo 15 osob (9 žen, 6 mužů) ve věku 23,11 let (SD 1,21). Kontrolní soubor čítal 18 probandů (8 žen, 10 mužů) ve věku 22,96 let (SD 1,91). Aktivitu ANS jsme sledovali pomocí spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SAHRV) a měřili jsme také krevní tlak (TK). Všechna měření proběhla formou dvojitě zaslepené studie. Aplikovali jsme PMP charakterizované impulzy půlsinusového tvaru, frekvencí 10 Hz a indukcí 8,6 mT a to po dobu 15 minut. Během aplikace PMP došlo k poklesu systolického TK (p ? .001). PMP neovlivnilo signifikantně aktivitu vagu, výsledky však naznačují, že spíše zpomalovalo přesun aktivity ANS směrem k sympatiku.In this thesis we investigated how the autonomic nervous system (ANS) is affected by the action of low-frequency pulsed magnetic field (PMF) used in the classical low-frequency pulsed magnetotherapy for the treatment of hypertension. 33 healthy volunteers divided into two sets took part in the research. The experimental group, which consisted of 15 persons (9 women, 6 men) aged 23.11 years (SD 1.21), and the control group consisting of 18 probands (8 women, 10 men) aged 22.96 years (SD 1.91). We monitored the ANS activity using spectral analysis of heart rate variability (SAHRV) and we also measured blood pressure (BP). All measurements were in the form of a double blind study. We were applying PMF characterized by pulses of the half-sinus shape, 10 Hz frequency and induction of 8.6 mT for a period of 15 minutes. During the PMF the systolic BP decreased (p ? .001). PMP did not significantly affect vagal activity. The results however suggest that it slowed down the shift of activity towards sympathetic division.