Stále více uprchlíků v rozvojových zemích se dnes nachází v dlouhodobé uprchlické situaci, kdy jsou závislí na externí pomoci po mnoho let a vyřešení jejich situace se nezdá být v blízké budoucnosti pravděpodobné. Nemohou se vrátit do svých domovských států z důvodu pokračující špatné bezpečnostní situace, hostitelské státy vnímají uprchlíky jako zátěž a brání se tak jejich integraci a přesídlení do třetích zemí je dostupné jen malému počtu uprchlíků. Humanitární organizace jsou tedy často nuceny poskytovat uprchlíkům zázemí a humanitární pomoc koncipovanou na rychlé a krátkodobé situace, po léta, což má mnohé negativní důsledky. Uprchlíci však nepředstavují pro mezinárodní společenství a hostitelský stát pouze zátěž. Přicházejí i s relativně velkým lidským a materiálním kapitálem, který jim může napomoci k získání vlastního živobytí, a rozvoji oblasti. Mezinárodní společenství v čele s UNHCR se tímto jejich potenciálem začíná stále intenzivněji zabývat a vytváří nové strategie, které mají co nejefektivněji podpořit uprchlíky, snížit zátěž hostitelských států a omezit negativa dlouhodobé humanitární asistence. Jednou z takovýchto strategií je zavádění rozvojových programů pro uprchlíky. Ve své práci jsem analyzovala vliv těchto rozvojových programů na samostatnost uprchlíků a rozvoj oblasti v prostředí dlouhodobých uprchlických situací ve třech afrických státech ? Keni, Tanzanii a Ugandě. Zaměřila jsem se zejména na vliv prostředí a působení mezinárodního systému ochrany uprchlíků na úspěšnost jednotlivých rozvojových programů.Currently growing number of refugees in development countries is living in protracted refugee situation. For many years they are highly dependent on external help and there is no durable solution prospectively. They are not able to return to their home countries because of continuing insecurity. Host countries perceive refugees as a burden and they often obstruct their integration. Resettlement to the third countries is available just for a small proportion of refugees. Humanitarian organizations are thus often forced to provide care and maintenance assistance (originally designed for fast and short-term situations) for long period of time, that has many negative consequences. Refugees do not just represent a burden for the international community and host states, they are coming with relatively important human and material capital which they can use for creating of their own livelihood and for development of the region. International community with UNHCR in the leading position is more and more interested in this potential. They have been developing new strategies which should support the refugees, decrease the burden for host states and reduce the negative impact of long-term humanitarian assistance. In this thesis I focused on one of these strategies, namely on the development assistance for refugees. I analyzed its impact on self-reliance of refugees and on the development of the region in the environment of protracted refugee situations in three African countries ? Kenya, Tanzania, and Uganda. Particularly, I focused on the impact of the environment and the international system of refugee protection and on the success of particular development programs.