Cílem této práce je za pomocí longitudinálního korelačního designu prozkoumat souvislost různých typů volnočasových aktivit s každodenní osobní pohodou a zjistit, zda je tento vztah moderován autonomií motivace do volnočasových činností. Data byla pomocí metody samovýběru získána od celkem 69 účastníků, kteří v rámci vstupní dotazníkové baterie vyplní pětifaktorový osobnostní inventář (BFI-2) a indikují jednu až tři pravidelně vykonávané volnočasové aktivity a ke každé z nich vyplní inventář zhodnocující autonomii motivace pro tuto aktivitu (BREQ-3). Následně jsou po dobu dvou týdnů každý večer notifikováni pro vyplnění průběžné dotazníkové baterie, která se skládá z otázek zabývajících se celkovou spokojeností se dnem a spokojeností s volným časem konkrétně, Škály pozitivní a negativní zkušenosti (SPANE) a prostoru pro indikování, kolik času během dne věnovali sledovaným volnočasovým aktivitám a kolik hodin předchozí noc spali. Průběžná dotazníková baterie byla účastníky vyplněna celkem 896krát a za pomocí regresních modelů bylo zjištěno, že sportovní aktivity jsou nejsilnějším pozitivním prediktorem osobní pohody, následované aktivitami uměleckými a společenskými. Oproti tomu aktivity pasivní jsou s osobní pohodou spojeny v negativním směru. Autonomie motivace prokázala moderační souvislost na vztah mezi časem věnovaným volnočasovým aktivitám a osobní pohodou pouze v případě, kdy jsme považovali volný čas během dne jako celek. Nicméně v situaci, kdy jsme brali v potaz jednotlivé typy volnočasových aktivit, zahrnutí autonomie motivace již nevedlo ke zlepšení predikční schopnosti statistického modelu. Výsledky práce ukazují, že ve spojitosti s osobní pohodou není tak důležité, z jakých pohnutek člověk vykonává volnočasovou aktivitu, ale zásadní je, o jaký typ aktivity se jedná.The aim of this study is to explore the relationship between different types of leisure activities and daily subjective well-being and investigate the autonomy of motivation as a possible moderator of this relationship. The research design is a longitudinal correlation study, and the participants were recruited using convenience sampling method. The total sample consists of 69 people who complete the five-factor personality inventory (BFI-2) and indicate from one to three leisure activities they participate in on a regular basis and for each of them fill in a questionnaire assessing the autonomy of motivation (BREQ-3). Following that they are being notified for two consecutive weeks in the evenings to indicate how much time they spent doing leisure activities as well as how much time they slept last night, along with the Scale of Positive and Negative Experience (SPANE) and questions assessing the overall satisfaction with the day and satisfaction with the leisure domain specifically. The ongoing questionnaires were completed in total 896 times and regression analyses revealed that sports activities are the biggest positive predictor of subjective well-being, followed by art and social activities, while passive activities are predicting subjective well-being in the negative direction. The relationship between time spent doing leisure activities and subjective well-being is being moderated by autonomy of motivation only when the total amount of leisure time is being considered. However, adding autonomy of motivation to the analysis when distinct types of leisure activities are being considered does not yield a better predictive ability of the regression model. The results show that for daily subjective well-being the motivation for doing leisure activities is not that important, but what kinds of activities are being done is.