Počet záznamů: 1  

Stav vegetace horských bučin Hrubého Jeseníku

  1. Údaje o názvuStav vegetace horských bučin Hrubého Jeseníku [rukopis] / Klára Donátová
    Další variantní názvyStav vegetace horských bučin Hrubého Jeseníku
    Osobní jméno Donátová, Klára (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názPlant species composition of montane beech forests in Hrubý Jesenik Mts
    Vyd.údaje2020
    Fyz.popis109 s. (23 096 znaků) : mapy, tab. + 1 CD
    PoznámkaVed. práce Miroslav Zeidler
    Oponent Marek Banaš
    Dal.odpovědnost Zeidler, Miroslav, 1970- (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Banaš, Marek, 1976- (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra ekologie a životního prostředí (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova horské bučiny * přírodní rezervace * vegetace * fytocenologické snímky * metoda nejbližšího jedince * mountain beech forest * nature reserve * vegetation * phytocenological relevé * point centered quarter method
    Forma, žánr diplomové práce master's theses
    MDT (043)378.2
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulMgr.
    Studijní programNavazující
    Studijní programEkologie a ochrana prostředí
    Studijní oborEkologie a ochrana životního prostředí
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00240398-470763223.pdf536.8 MB23.07.2020
    PosudekTyp posudku
    00240398-ved-910145582.pdfPosudek vedoucího
    00240398-opon-748659933.pdfPosudek oponenta

    Práce se zaobírá vegetací horských bučin. V oblasti Hrubého Jeseníku byly vybrány čtyři přírodní rezervace, které představují typické horské bučiny a jejich vegetaci. Rozprostírají se v 5., 6., 7. a 8. LVS v nadmořské výšce od 622 do 1.180 m n. m. PR Bučina pod Františkovou myslivnou a PR Františkov byly vyhlášeny v 50. letech. PR Jelení bučina a PR Pod Slunečnou strání byly vyhlášeny v roce 1990. Jedná se o poslední ucelené fragmenty acidofilních bučin, květnatých bučin a suťových lesů. Tato chráněná území jsou významná především svým dlouhodobým vývojem. O tom pojednává mnoho historických pramenů, které jsem shromáždila jako podklad této práce. Mylně jsem proto předpokládala, že tyto zachovalé lokality byly v minulosti botanicky velmi dobře popsány a vegetace v nich byla kontinuálně sledována. Fytocenologické snímky se ovšem dochovaly pouze u dvou ze čtyř rezervací. Popsat změny vegetace opakováním fytocenologických snímků proto nebylo možné. Zaměřila jsem se tedy na vlastní floristický průzkum území pomocí metody fytocenologického snímkování a popis struktury lesních porostů za pomoci metody nejbližšího jedince. Celkem jsem zapsala 84 fytocenologických snímků a zaměřila stromy v 8 transektech. Dalším úkolem bylo stanovit z dat pokryvnost bylinného patra, indexy diverzity, podobnost snímků a Ellenbergovy indikační hodnoty. A dále zjistit věkovou a druhou strukturu lesních porostů a toto porovnat s potencionálně přirozeným zastoupením dřevin. Během let 2018 až 2019 jsem navíc v rezervacích provedla celkovou inventarizaci rostlinných druhů. V textu popisuji vegetaci a lesní porosty jednotlivých rezervací. Upozorňuji na pozitivní a negativní vlivy, které na tyto lokality působí. Práce bude podkladem pro stanovení dalších postupů při managementu těchto lokalit. Lesnické a botanické záznamy poslouží v budoucnu k posouzení dalšího vývoje rezervací.The thesis is about a vegetation of mountain beech forests. In the area of the Hruby Jesenik mountains, I selected 4 nature reserves, which represent typical mountain beech forests and their vegetation. They are located in the 5th, 6th, 7th and 8th forest vegetation stage at altitudes from 622 to 1,180 m above sea level. PR Bucina pod Frantiskovou myslivnou and PR Frantiskov were announced in the 1950. PR Jeleni bucina and PR Pod Slunecnou strani were announced in 1990. These are the last complete fragments of acidophilic and flowering beech forests and rubble forests. These protected areas are important mainly for their long-term development. These were discussed in many historical sources that I have gathered as a basis for this theses. Therefore, I mistakenly assumed that these preserved localities were botanically very well described in the past and the vegetation in them was continuously monitored. However, phytocenological relevés have been preserved in only two of the four reservations. It was therefore not possible to describe changes in vegetation by repeating phytocenological relevés. So I focused on my own floristic survey. I was using the method of phytocenological description. And I was using the method of the nearest individual tree for description forest structure. I noted 84 phytocenological relevés and I described trees in 8 transects. I counted the coverage of the herbaceous layer, diversity indices, relevés similarity and Ellenberg indication values. Furthermore, I determined the age and species structure of forest. And I compared this with the potentially natural occurence. During the years 2018 to 2019, I did a general inventory of plant species. In the text I describe the vegetation and forest of individual reserves. I wrote the positive and negative influences that affect these localities. The work will be the basis for determining other procedures for the management of these localities. Forest and botanical records will be used in the future to assess the further development of reserves.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.