Diplomová práce se zabývá základními okolnostmi vztahu práva EU a vnitrostátních právních řádů vybraných členských států EU, resp. dopadem práva EU a změn, které tyto státy musely podstoupit za účelem účasti na evropských integračních procesech, zejména v právní oblasti Práce se skládá ze tří částí. Ta první obsahuje popis právních institutů, skrze které evropské právo působí na suverénní vnitrostátní právní prostředí. Jedná se o princip přednosti, přímý a nepřímý účinek některých právních zdrojů a bezprostřední použitelnost. V každé zkoumané ústavě je alespoň jedno ustanovení, které se zabývá členstvím v EU nebo postavením a aplikací práva EU na národní úrovni. Druhá část práce definuje postoj národních ústavodárců, resp. cesty, kterými bylo "vpuštěno" právo EU dovnitř, stejně tak jako případné názorové odlišnosti týkající se povahy zmíněných ustanovení. Každý ze čtyř zkoumaných ústavních soudů se vypořádal s otázkou povahy práva EU vice či méně odlišně. Některé odmítají princip přednosti v ústavní rovině, některé odmítají tuto otázku řešit jako problém ústavní a některé všeobecně přijímají právo EU s určitými výhradami. Třetí část se zaměřuje na ústavní soudy, jakožto strážce ústavnosti, které skrze svou rozhodovací činnost konkretizují a vykládají základní úpravu obsaženou v ústavách a poskytují tak vodítko pro rozhodování národních soudů. Práce se omezuje pouze na země tzv. Visegrádské skupiny, Českou republiku, Slovenskou republiku, Polskou republiku a Maďarsko, přičemž je všem věnována přibližně stejná pozornost.Thesis deals with basic implications of relationship between law of European Union and domestic legal order of chosen member states of EU, i.e. the impact of EU law and changeovers that these states had to undergo in order to fully participate in European integration process specifically in legal area. This paper consists of three parts. The first part briefly describes juridical institutes such as principle of supremacy, direct and indirect effect of certain sources of law or direct applicability through which EU law affects sovereign domestic legal background. There is at least one provision in every surveyed constitution that deals with EU membership or with a status and application of EU law regarding national consequences. The second and substantial part of the paper is meant to provide the characteristic of an attitude of national legislators thus which way to open domestic law they have chosen as well as the eventual clash of academic theories regarding particular provisions. Every single one of four constitutional courts deals with the question of the nature of EU law in some respect differently. Some struggle with the idea of supremacy, some successfully avoid to pursue it as an constitutional issue and some generally accept EU law with minor prompts. The third part focuses on four judicial institutions in a position of guardian of constitutionality, which specified the basic framework set out by constitutions through their rulings, giving examples of the use of EU law and more importantly pointing the way for domestic courts. The focus of this paper is limited to the countries of the Visegrad group, i.e. the Czech Republic, the Slovak Republic, the Republic of Poland and Hungary. The paper aspires to pay equal attention to all of those countries.