Hlavním tématem této práce je snaha vytyčit vývoj českého myšlení o složkách divadelního výrazu během 20. století. V rámci této problematiky jsou popsány přístupy jednotlivých divadelních teoretiků, kteří se složkám divadelního výrazu systematicky věnovali či věnují. Závěr této práce se zaměřuje na problematické body myšlení o divadelních složkách. Celý přístup je vsazen do kontextu s českou strukturalistickou tradicí.The main goal of this thesis is to provide an alignment of the development of Czech thinking about the components of theatre expression during the 20th century. Within the frame of this issue, there are described the approaches of the individual theatre theorists, who have systematically dealt with the components of theatre expression in history, or nowadays. The conclusion of this thesis focuses on sticking points of thinking about the theatre components. The whole approach is placed into the context of Czech structuralist tradition.