Bakalářská diplomová práce představuje problematiku povinné volební účasti, jako institucionálního nástroje řešícího nízkou volební participaci. Cílem práce je ukázat, že povinnost volit má mnohem širší důsledky, než jen často vyzdvihovanou vysokou účast. V prvé řadě bude přistoupeno k obecnému popisu tohoto fenoménu, výčtu zemí, které povinnost přejaly, nebo zrušily. Dále budou nastíněny základní argumenty pro a proti povinné participaci, přičemž důraz je kladen na kritickém zhodnocení často normativních, empiricky nepodložených argumentů obhájců povinnosti. Pro analýzu případových studií jsou klíčové dvě protichůdné teorie, jednak povinná volební účast ze strategické perspektivy, pak povinnost volit jako znak konsociačních demokracií. Na případových studiích Nizozemí a Belgie budou ověřovány hypotézy vyplývající z teoretického rámce, přičemž klíčové je tvrzení, že povinnost volit byla zavedena ze zcela strategických podnětů, a to pro posílení pozic dominantních politických stran.V Nizozemí a Belgii bylo přistoupeno k zavedení povinnosti v době, kdy vzrůstala váha socialistického hnutí. Z levicových stran se postupem vyprofiloval reálný oponent pravicových vládních subjektů, pro zachování silných pozic tedy politické elity zavedly změny ve volebních systémech. Z povinnosti volit se stal mobilizační nástroj elektorátu tradičních stran, který byl méně aktivní než opoziční. Stranám se tak podařilo na jistou dobu zamezit vstupu levice na politickou scénu. Povinná volební účast je v práci představena jako zcela strategický kalkul politických stran pro ochranu svých dominantních pozic.This bachelor thesis introduces the issue of compulsory voting, which is often presented as an institutional instrument to increase voter participation. Almost every liberal democracy has concerns with regard to the declining voter turnout. However, this trend should not be solved with an obligation to participate in the elections as mandatory voting does not deal with the causes of low voter participation. Therefore, the main goal of the thesis is to show that the obligation to vote has much wider implications than just the often emphasized high turnout. Firstly, for the sake of better understanding of context a general description of this phenomenon is given. Secondly, an overview of the countries that introduced this obligation is made. Furthermore, the typically used sanctions are described. The thesis outlines the basic arguments for and against compulsory participation with an emphasis on critical evaluation of normative and empirically unsubstantiated arguments. Regarding the analysis of the case studies there are two opposing theoretical models introduced. The first theory offers an explanation of the compulsory turnout from a strategic perspective. The second framework considers the eventuality of the obligation to vote as an attribute of a consociational democracy. The hypotheses arising from these theoretical frameworks will be examined on the case studies of the Netherlands and Belgium. The key premise is that the obligation to vote was introduced with strategic intentions in order to strengthen the position of the dominant political parties in the Netherlands as well as in Belgium. Both the Netherlands and Belgium adopted the obligation during an increasing socialist movement. During this exact period of time the leftist parties became real opponents to the right-wing government entities. With the goal to maintain the strong positions of parties, the political elites implemented changes in both of the electoral systems. The electorate of the traditional parties was behaving less actively than the electorate of the opposition on the left. Therefore, the obligation to vote has became a mobilizing tool for the potential voters of the traditional parties. This way the ruling parties had prevented the entrance of the left into the political arena. The bachelor thesis presents the compulsory turnout as a clearly strategic calculus of political parties for protecting their dominant positions.