K rozlišení jedinců pro účely nejrůznějších studií se u bezobratlých využívají externí či interní způsoby značení. Autoři studií před použitím konkrétního značení běžně zjišťují, zda nemá vliv na přežívání jedinců. Případný vliv značení na chování však často zůstává v pozadí. Cílem této práce bylo zjistit, zda vybrané způsoby externího značení (lak na nehty a fix používaný ke značení včelích matek) mají vliv na chování suchozemských stejnonožců a mnohonožek. Jako modelové druhy byly vybrány svinka Armadillidium vulgare a svinule Glomeris tetrasticha. Chování bylo zkoumáno ze tří pohledů: (1) projevy chování (kategorie chování) během 24 hodin, (2) aktivita během 24 hodin a (3) agregační chování. V létě 2009 byl u obou druhů proveden třídenní experiment zaměřený na záznam projevů chování během 24 hodin. Na podzim 2009 byl odděleně u samců a samic A. vulgare proveden doplňující experiment zaměřený na agregační chování. Následné analýzy byly založené na srovnání chování u skupiny jedinců značených lakem, skupiny jedinců značených fixem a u kontrolní skupiny. Ke statistickému zpracování dat byly využity především moderní regresní metody (zobecněné aditivní modely, GAMs). Značení lakem a fixem sice nemělo průkazný vliv na přežívání ani u jednoho druhu, ale vliv na chování ve většině případů průkazný byl. Značení jedinci se jevili oproti kontrolní skupině apatičtí a jejich aktivita byla především v prvním dni výrazně omezena, preferovali skrývání či odpočinek. Vliv laku i fixu na četnost kategorií chování byl prokázán u obou druhů, a to zejména u potravního chování, odpočinku a skrývání. Vliv na četnost průzkumu mělo u A. vulgare značení lakem, naopak u G. tetrasticha značení fixem. Bylo potvrzeno, že A.vulgare je nejvíce aktivní v noci, zatímco G. tetrasticha bývá aktivní po většinu dne s maximem potravního chování v brzkých ranních hodinách. Obecně lze říci, že jedinci A. vulgare byli značením ovlivněni méně. U značených jedinců G. tetrasticha byly oproti kontrolní skupině zaznamenány mnohem větší rozdíly v celkové četnosti aktivit a zejména jedinci značení fixem působili velice nezdravě a apaticky. Vliv značení na agregační chování se nepodařilo prokázat u obou pohlaví A. vulgare, projevil se pouze slabý vliv laku na stabilitu i úroveň agregace u samic. V práci je navíc prezentován zjištěný pattern chování během 24 hodin u obou druhů v laboratorních podmínkách.External or internal marking techniques are often used in various studies in invertebrates to distinguish individuals. The influence on survival is often being evaluated before the marking itself. Potential influence on behaviour is usually omitted. The main aim of this study is to discover, if there is an influence of two selected external marking techniques (nail polish and mother-bee marker) on behaviour of terrestrial isopods and millipedes. Armadillidium vulgare and Glomeris tetrasticha were chosen as model species. The behaviour was examined from tree points of view: (1) specific expressions of behaviour (categories of behaviour) during 24 hours, (2) activity during 24 hours and (3) aggregation behaviour. The tree-day experiment aimed on recording of behaviour expressions was performed in both species in the summer of 2009. Then, in the autumn of 2009, the supplementary experiment aimed on aggregation behaviour was performed in A. vulgare separately for males and females. Following analyses were based on the comparison of behaviour between groups marked with polish and marker and the control group. Modern regression methods (Generalised Additive Models, GAMs) were mostly used for statistical data analysis. Although there was no influence of marking on the survival observed in neither of both species, there was an evident influence on behaviour in most cases. Marked individuals looked apathetic in comparison with the control group and their activity was vastly reduced mainly in the first day, so they preferred hiding or resting. The influence of polish and marker on the overall frequencies of behavioural categories was evident in both species, mainly in feeding behaviour, resting and hiding. The influence on the frequency of exploring in A. vulgare was evident for the polish-marked group, on the other hand in G. tetrasticha for the marker-marked group. It was confirmed, that A. vulgare is mostly active at night, while G. tetrasticha is quite active during almost the whole day with the maximum of feeding behaviour in the early morning. In general, it might be pointed out that the marking influenced individuals of A. vulgare less. In the groups of marked individuals of G. tetrasticha there were larger differences observed against the control group in the overall activity and especially the marker-marked individuals looked apathetic and unhealthy. The influence of marking on the aggregation behaviour wasn?t evident in both sexes of A. vulgare, there was only weak influence on stability and level of aggregation observed in polish-marked females. In addition, the study presents behavioural patterns during 24 hours that were discovered under laboratory conditions for both species.