Tato práce se zabývá problematikou odpovědnosti leteckého dopravce v mezinárodní letecké přepravě a z toho plynoucí nároky cestujících zejména na náhradu škody. Cílem práce je analýza právní úpravy a zhodnocení vybraných nároků cestujícího vůči leteckému dopravci. Práce je rozdělená do čtyř kapitol. V úvodní kapitole jsou vymezeny základní pojmy. Druhá kapitola se pak zaměřuje na historický vývoj právních předpisů týkajících se civilní odpovědnosti leteckého dopravce vůči cestujícím, kdy vrcholem unifikace mezinárodního práva bylo přijetí Montrealské úmluvy z roku 1999. Tato kapitola se dále věnuje unijní a vnitrostátní úpravě dané problematiky se zvláštním zřetelem na kontroverzní nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004. Následuje stěžejní část diplomové práce, a to rozbor odpovědnostních případů. Závěrečná kapitola je pak věnována mezinárodní příslušnosti soudů k uplatnění práv plynoucích z Montrealské úmluvy a nařízení č. 261/2004.This diploma thesis is dealing with the issues of air carrier responsibilities in international air transport and the resultant compensations to passengers. The aim of this work is to analyse legal regulations and appraisal of chosen passenger´s entitlements in relation to air carrier. The thesis is divided into four chapters. In the first chapter, the basic terms are introduced. The second chapter is focused on historical development of legal regulations concerning civilian responsibilities of air carrier to the passenger mentioning the Montreal Convention from 1999 which is the most important document for the unification of international law. Furthermore, this chapter is paying attention to union and internal adjustments of this issue, with regard to controversial regulation of the European Parliament and the Council No 261/2004. Following part of the thesis includes the main point, the analyses of liability cases. The last chapter is dedicated to international jurisdiction to exercise rights resulting from the Montreal Convention and the Regulation No 261/2004.