Předkládaná dizertační práce s názvem Boj o strukturalismus, s podtitulem Archeologie českého literárněvědného strukturalismu, je především analýzou diskuzí a polemik, které se vedly o různých tématech v průběhu třicátých, čtyřicátých let a v některých případech, např. v souvislosti s diskuzemi mezi strukturalismem a marxisticky orientovanými teoretickými přístupy k umění, i v průběhu šedesátých let. Metodologie dané práce, založená na archeologické analýze původního filozofického (a kritickéko) projektu Michela Foucaulta, si ve svém úvodu klade především dvě otázky: je možné odhalit a analyzovat určité obecné zákonitosti, kterými se oblast vědeckého bádání řídí? Řečeno jinak: je možné konstruovat dějinnou analýzu určitého vědeckého názoru či proudu teoretického bádání nikoli jako (i) vývoj idejí či poznatků souvisejících s konkrétní oblastí lidské činnosti nebo jako (ii) dějinnou etapu ve vývoji určitého typu věd (humanitních, literárněvědných), ale jako deskripci a analýzu určitého dějinného prostoru, v rámci kterého se dané ideje, poznatky teprve vytvářejí? V tomto smyslu tedy nejde o popis poznatků ve smyslu jejich vývoje k objektivitě, ale o dějiny podmínek jejich možnosti objevit se a působit v rámci určitého myšlenkového pole. Je zřejmé, že výsledkem definované dějinné analýzy jako archeologie nemůže být ucelená interpretace českého literárněvědného strukturalismu a jeho vývoje.Jednotlivými analýzami neprochází žádný společný jmenovatel, jenž by formoval veškerou analytickou praxi; v důsledku nejde ani o rekonstrukci vybraných myšlenkových konceptů, ani o jejich případné rozvinutí jiným směrem. Analýze jednotlivých diskuzí vždy předchází rozbor myšlenkového kontextu, v rámci kterého jednotlivé kritické připomínky vznikají; v tomto směru jde o určitou archeologii kontextu.My dissertation titled Contest for Structuralism, subtitled The Archeology of Czech literary Structuralism, provides the analysis of selected discussions or polemics about various topics, taking place during the 30s & 40s and in some cases during the 60s as well. The methodology of the dissertation is based on the original philosophical and critical project, initiated by Michel Foucault. The methodology raises two questions in particular: it is possible to detect and analyze some general regularities, which controls the area of scientific research? In other words: it is possible to construct a historical analysis of scientific opinion or current theoretical research rather than as (i) the development of ideas and knowledge related to the specific areas of human activity or (ii) the historical stage in the development of a certain type of Sciences (humanities, literary), but as the description and analysis of a historical space, within which the ideas, knowledge are still in the making? In this sense, it is not a description of the findings in terms of their development to the objectivity, but the history of the terms of their ability to appear and operate within a particular field of thought. It is clear that the results of such historical analysis, defined as archeology, can't be integrated into a complex interpretation of Czech literary structuralism and its development. In the base of the archeology analysis there is no common denomination, which would form analytical practice; as a result it is not even thought about the reconstruction of selected concepts, or about their potential to develop in another direction. Any analysis of individual discussions is always preceded by an analysis of intellectual context within which the individual criticisms arise, in this respect, it is a particular archeological context.