Diplomová práce se zabývá poměrně moderním právním institutem v českém právním řádu - dohodou o vině a trestu. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola řeší otázku, do jaké míry se zavedením institutu dohody o vině a trestu snížil význam soudu při rozhodování o vině a trestu a posílil vliv státního zástupce v této otázce. Následuje rozbor problematiky, jak efektivně vyřešila novela provedena zákonem č. 333/2020 Sb. problém absence provázání procesní úpravy řízení o dohodě o vině a trestu s hmotněprávní úpravou sankcionování v trestním zákoníku. Třetí kapitola pojednává o otázce, jestli je možné dohodu o vině a trestu založit na výsledcích prověřování, nebo až vyšetřování, a jaký má být výklad § 175a trestního řádu. Čtvrtá kapitola zahrnuje otázku jakým způsobem efektivně vyřešit situaci, kdy je hlavní líčení za účelem sjednání dohody o vině a trestu odročeno. Předposlední kapitola se zabývá problematikou, dokdy může státní zástupce podat návrh na schválení dohody o vině a trestu a zdali má soud možnost uzavřít dohodu o vině a trestu uprostřed hlavního líčení. Závěrečná kapitola se věnuje otázce, jakým způsobem vyřešit situaci, kdy je spáchán trestný čin v rámci institutu účastenství či organizované zločinecké skupiny a např. jeden ze spolupachatelů podá návrh na uzavření dohody o vině a trestu a druhý nikoliv.This thesis explores a relatively modern legal institution in the Czech legal system - the agreement on the guilt and punishment (plea bargain). The work is divided into six chapters. The first chapter addresses the extent to which the introduction of the plea bargain has diminished the role of the court in determining guilt and punishment, while increasing the influence of the prosecutor in this matter. The second chapter analyzes how effectively the amendment introduced by Act No. 333/2020 Coll. resolved the issue of the lack of connection between the procedural regulation of plea bargain proceedings and the substantive law regulation of sentencing in the Criminal Code. The third chapter discusses whether a plea bargain can be based on the results of an investigation or only on the results of a preliminary inquiry, and how Section 175a of the Criminal Procedure Code should be interpreted. The fourth chapter examines how to effectively address the situation when the main trial is adjourned for the purpose of negotiating a plea bargain. The penultimate chapter deals with the issue of when the public prosecutor can file a motion for the approval of a plea bargain and whether the court can conclude a plea bargain in the middle of the main trial. The final chapter addresses how to resolve the situation when a crime is committed within the framework of participation or an organized criminal group, and, for example, one accomplice submits a proposal for a plea bargain while another does not.