Člověkem zbudované prostředí tvoří pro čtenáře velkou část zapamatovatelnosti fantasy světů. Fantasy literatura a tvoření fantasy světů se sice v posledních letech těší rostoucí pozornosti v akademické sféře, nicméně v této specifické oblasti existuje mezera. Pokud je v rámci analýzy fantasy literatury člověkem zbudované prostředí zmíněno, je často zmíněno pouze ve spojitosti s rozmístěním na mapě, či ve spojitosti s postupem děje. Velmi málo analýz se věnuje do hloubky pouze těmto prostředím a jejich postavení v kontextu tvoření fantasy světa. Cílem této bakalářské práce je proto hlubší analýza člověkem zbudovaného prostředí za účelem lépe porozumět tomu, jak toto prostředí zapadá do systému světa vytvořeného v rámci fantasy literatury. Tato analýza se bude zabývat dvěma z nejúspěšnějších děl tohoto žánru: Tolkienovým Pánem prstenů a Martinovou Písní Ledu a Ohně. Protože jsou obě tyto fantasy série zasazeny do prostředí podobajícího se středověku, bude analýza dále zúžena na středověké prostory za účelem vyvození závěrů, které mohou být přínosné pro toto populární odvětví fantasy literatury. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Hlavním účelem teoretické části práce je pozvednout nutnost kontextu a roli člověka v analýzách prostoru v rámci prostorových studií a následně tuto spojitost aplikovat na proces tvoření světů ve fantasy literatuře. Praktická část práce poté využívá těchto poznatků a aplikuje je na samotnou analýzu. Středověké, člověkem zbudované prostory v Pánu prstenů a Písni Ledu a Ohně jsou tedy zkoumány ve spojitosti s postavami a kulturami, které se v těchto světech objevují. Analýza poukazuje na existenci hned několika způsobů, kterých je za pomoci zbudovaných prostor využito pro vytvoření komplexnějších postav a kultur v rámci zde zkoumaných fantasy světů. Jinými slovy, tato bakalářská práce dokazuje, že člověkem zbudované prostředí má na vytvoření uvěřitelného a komplexního fantasy světa vliv, který nekončí pouze jejich umístěním na mapě nebo jejich bezprostřední rolí v postupu děje.The built environment in the worlds of fantasy books is undoubtedly one of the most memorable parts of said books to the readers. Fantasy literature and world-building has been steadily gaining academic attention. However, when it comes to academic research in the specific area of man-made spaces in fantasy, there seems to be a gap. The built environment in fantasy is often mentioned simply in connection to maps or the progression of the narrative, with very little analyses diving deeper into the role of space in the system of world-building. The aim of this thesis is therefore to analyze and better understand the impact of man-made space in fantasy literature by the means of analyzing two of its most successful examples: Tolkien's The Lord of the Rings and Martin's A Song of Ice and Fire. Furthermore, because both these fantasies share a medieval-like setting, the analysis is further narrowed to medievalist man-made space, in order to provide a conclusion applicable to this popular branch of fantasy. The thesis divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part of the thesis highlights the need of context and the role of humans in spatial analyses within the dynamic framework of spatiality studies, which is applicable to literary places as well as real-life places. The connection between humans and the built environment is therefore applied to fantasy world-building. The practical part of the thesis then uses these findings to analyze the medievalist man-made spaces of The Lord of the Rings and A Song of Ice and Fire in connection to the books' characters and cultures. The analysis presents several ways in which the built environment is used in the books to add depth to individual characters as well as to whole groups of characters. In other words, the analysis provides evidence of he built environment having an impact on the world-building, besides only being positioned on fantasy maps or specifically moving the story forward.