Funkce opery v poválečné Anglii výstižně zobrazovala jak uměleckou, tak politicko-sociologickou situaci v celé zemi. Benjamin Britten je považován za zakladatele anglické operní tradice jehož práce zahrnující adaptace značného množství literárních prací (The Borough, Gloriana, Billy Budd, Sen noci svatojánské, Utažení šroubu, Smrt v Benátkách, Zneuctění Lukrécie) mu přinesla úspěch a popularitu. Ve všech těchto dílech hraje libretto důležitou roli, neboť se podílí na narativní i emocionální složce opery, a to s ohledem na specifické prvky prozódie anglického jazyka. Britten byl inspirován mnoha umělci, například W. H. Audenem, Aaronem Coplandem ale zejména Peterem Pearsem, jenž se stal interpretem většiny hlavních mužských operních postav a Brittenovým celoživotním partnerem a kolegou. Britten pod vlivem své sexuální orientace, transformoval literární předlohy, čímž vytvořil řadu svébytných uměleckých děl.The function of the opera in post-war England mirrored artistic milieu as well as the current political and social situation in a very specific way. Benjamin Britten is seen as the establisher of English operatic tradition whose artistic stylization of a wide range of literary works (The Borough, Gloriana, Billy Bud, A Midsummernight's Dream, The Turn of the Screw, Death in Venice, The Rape of Lucretia) brought him success and popularity. In all these operas the librettos are the integral parts which were elaborated with the regard to both narrative and an emotional layer of the original work with the special focus on the accentuation and prosody of English language. Britten was inspired by a number of artists such as W. H. Auden, Aaron Copland and particularly by the singer Peter Pears, the interpreter of most of his male characters, who became his lifelong partner and collaborator. Britten's sexual orientation, which is visible in all his opuses, transformed the original literary works in a distinct way creating completely new pieces of art.