Tato bakalářská práce se zabývá diskontinuálními morfologickými prostředky ve vztahu k definici morfému. První kapitola jakožto teoretický úvod práce upřesňuje pojmy kontinuity a konkatenace v morfologii. Druhá kapitola obsahuje kategorizaci a popis diskontinuálních morfologických prostředků (introflexe, diskontinuální afixace, reduplikace, metateze, subtrakce a suprasegmentální morfologické prostředky) s uvedením příkladů z různých jazyků světa. Ve třetí kapitole jsou popsané jevy konfrontovány s klasickou definicí morfému, která se ukazuje jako nedostatečná. Tato kapitola také obsahuje analýzu výhod a nedostatků klasických morfologických popisných modelů vhledem k popisu diskontinuálních morfologických prostředků. Čtvrtá kapitola nabízí možné způsoby překonání výše zmíněných nedostatků a také obsahuje popis morfologických teorií, které vznikly za účelem přesnějšího popisu diskontinuálních morfologických prostředků.This bachelor thesis studies discontinuous morphological phenomena in connection with the definition of a morpheme. First chapter of the thesis serves as a theoretical introduction and defines the terms of continuity and concatenation in morphology. In the second chapter there is a categorization and description of discontinuous morphological phenomena (inner flexion, discontinuous affixation, reduplication, metathesis, subtraction and suprasegmental morphological phenomena) as well as examples of these phenomena in different languages of the world. Third chapter confronts aforementioned phenomena with the classic definition of a morpheme, which appears to be insufficient. In this chapter there is also an analysis of advantages and disadvantages of classic models of grammatical description from the point of discontinuous morphological phenomena. Forth chapter offers some possible means of overcoming these disadvantages. The chapter also contains an overview of some newer morphological theories that was developed in order to provide an adequate description of discontinuous morphological phenomena.