Počet záznamů: 1  

Vliv operačního porodu na statiku pánevního dna

  1. Údaje o názvuVliv operačního porodu na statiku pánevního dna [rukopis] / Igor Michalec
    Další variantní názvyVliv operačního porodu na statiku pánevního dna
    Osobní jméno Michalec, Igor (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názThe Impact of Operating Vaginal Birth for the Pelvic Floor Statics
    Vyd.údaje2015
    Fyz.popis76 : il., grafy, schémata, tab.
    PoznámkaVed. práce Martin Procházka
    Oponent Zdeněk Adamík
    Oponent Ladislav Krofta
    Dal.odpovědnost Procházka, Martin, 1970- (školitel)
    Adamík, Zdeněk (oponent)
    Krofta, Ladislav (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav patologie (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova porod * avulzní poranění * pánevní dno * vakuumextrakce * labour * avulsion injury * pelvic floor * vakuum extraction
    Forma, žánr disertace dissertations
    MDT (043.3)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulPh.D.
    Studijní programDoktorský
    Studijní programGynekologie a porodnictví
    Studijní oborGynekologie a porodnictví
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00196875-112545432.pdf241.8 MB30.10.2015
    PosudekTyp posudku
    00196875-opon-592541155.pdfPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00196875-prubeh-874267305.pdf24.08.200830.10.201513.01.2016S2

    Práce se zabývá poškozením pánevního dna, zejména její nejdůležitější komponenty , musculus levator ani. Hlavním cílem práce je zhodnocení výskytu avulzního poranění svalů pánevního dna u primipar po spontánním vaginálním porodu a po operačním vaginálním porodu vakuumextrakcí. Mezi vedlejší cíle jsme zahrnuli identifikaci rizikových faktorů asociovaných s avulzním poraněním a vyhodnocením rizikových a protektivních faktorů v souvislosti s poškozením pánevního dna po vaginálním porodu. Do studie byly zařazeny primipary 6 - 12 měsíců po spontánním vaginálním porodu (skupina A, n = 52 ) nebo po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru (skupina B, n = 51). Porodnická data byla získána z nemocniční databáze. Obě sledované skupiny žen podstoupily translabiální 3D ultrazvukové vyšetření dvěma sonografisty. V jeho průběhu byla hodnocena vzdálenost od středu močové trubice k úponům musculus puborectalis levatoris ani levator urethra gap (LUG). Vzdálenost delší než 25 mm jsme považovali za hranici avulzního poranění. Mezi dalšími hodnocenými parametry ve vztahu k evulzi byl věk matky, BMI, aplikace epidurální analgezie, provedení episiotomie, délka I. i II. doby porodní a hmotnost plodu. Současně jsme provedli literární review s cílem identifikovat studie zaměřené na rizikové faktory poranění pánevního dna v průběhu porodu a nabídnout souhrnný přehled vztahu rizikových a protektivních faktorů vztahujících se k možnému poškození musculuslevator ani. Stanovení prognózy poranění pánevního dna před porodem je náročné až nemožné. Již několik let je ale známo, že vaginální operační porod (porodnické kleště) významně zvyšuje riziko avulze musculuslevator ani. Proto by změna porodnické praxe mohla zabránit poranění této svalové skupiny a tím snížit nepříznivé poporodní následky. Ve sledované skupině jsme nezaznamenali statisticky významný rozdíl v hodnocení rizika avulzního poranění mezi ženami rodícími spontánně nebo s pomocí vakuumextraktoru. Na rozdíl od klešťového porodu tak není vakuumextrakce rizikovým faktorem vzniku avulze. Způsob vedení porodu je důležitým faktorem ovlivňujícím poškození pánevního dna. S tím souvisí rozvoj prolapsu pánevních orgánů, stresové a anální inkontinence. Trauma musculus levator ani je v době prvního porodu významně spojeno s vaginálním vedením porodu, užitím porodnických kleští a délkou druhé doby porodní . Rozpoznání rizikových faktorů by mohlo pomoci k vytvoření algoritmu primární či sekundární prevence dysfunkce pánevního dna.To draw a comparison between spontaneous vaginal delivery and vacuum-assisted vaginal delivery in relation to the incidence and the type of levator ani avulsion in primiparas. The retrospective observational study has been placed in The Department of Obstetrics and Gynaecology of The University Hospital of Ostrava. The second aim was to evaluate of the risk and protective factors for pelvic floor trauma in relation to vaginal delivery. The aim was to provide a comprehensive survey of studies focused on risk factors for pelvic floor trauma following vaginal delivery; and to constitute the relationship between the risk and protective factors and levatorani injury. To state the prognosis of the pelvic floor injury before a child delivery is difficult and almost impossible, but it has been assumed that an operative vaginal delivery (obstetrical forceps) represents a significant risk factor for avulsion. The change in obstetric practice can prevent the injury and thus to reducean adverse effect. In the study, the primiparas who were from 6 to 12 months after spontaneous vaginal delivery (group A - n = 52) or after childbirth with vacuum extraction (group B - n = 51) underwent translabial 3D ultrasound. The obstetric data had been obtained from the hospital database. Translabial 3D ultrasound examination were performed by two sonographists.. The monitored parameter was the distance between urethra and fibres of musculus levator ani - levator urethra gap (LUG) . The distance longer than 25 mm was considered an avulsion injury . Other parameters assessed in relation to the avulsion were: women´s age, BMI, epidural analgesia, episiotomy performance, the length of the first and the second stages of labour, and fetal weight. We did not prove a statistically significant connection between avulsion injury and delivery with the use of vacuum extraction in comparison to avulsion injury incidence in uncomplicated vaginal delivery group. Vacuum extraction does not appear as a risk factor for avulsion in contrast to forceps delivery. Pregnancy and the methods of childbirth are important factors with an impact on pelvic floor injury, potentially contributing tothe development of pelvic organ prolapse, and stress, urgent and anal incontinence. The recognition of the factors, the proper training of medical staff in the management of labour, and subsequently the proper treatment of perineal tears should prevent pelvic floor injury.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.