Výzkum je zaměřen na exploraci rozdílů mezi onkologicky nemocnými v remisi a kontrolní skupinou. Použila jsem metodu dotazníkového šetření, konkrétně Revidovaný profil postojů ke smrti a Dotazník posttraumatického rozvoje. Výzkumu se zúčastnilo celkem 40 respondentů ve věku od 18 do 84 let. Onkologicky nemocní byli oslovování pomocí institucí, ale také přátel a známých. Kontrolní skupinu tvořili respondenti bez onkologického onemocnění v minulosti, které jsem dohledala na základě pohlaví, věku, vzdělání a náboženského přesvědčení, podobného či shodného s experimentální skupinou. Výsledky zkoumání postojů ke smrti, konkrétně negativních dimenzí tedy škály strachu ze smrti a vyhýbání se smrti neukázaly statisticky významný rozdíl, přestože na krabicovém grafu ke škále strach ze smrti můžeme zaznamenat určitý rozdíl. Z Dotazníku posttraumatického růstu jsem použila škálu ocenění života, u které se nicméně také neprokázal statisticky významný rozdíl mezi skupinami.The research is focused on the exploration of the differences between oncological patients in remission and the control group. I used the method of questionnaire investigation, namely The Death Attitude Profile-Revised and Posttraumatic Growth Inventory. For this study, 40 participants from 18 to 84 years old completed both questionnaires. Oncological patients were approached through institutions, but also friends and acquaintances. The control group consisted of respondents without malignant disease in the past that I found on the basis of gender, age, education and religious beliefs, similar or identical to the experimental group. The research results of attitudes toward death, namely negative dimensions included the scale of fear of death and the avoidance of death did not show a statistically significant difference, even though the box plot for fear of death scale showed us a difference. From Posttraumatic Growth Inventory, I used the range of appreciation of life, where also the statistically significant difference between groups was not shown.