Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzovat změny vybraných fyziologických a funkčních parametrů v průběhu osmitýdenní tréninkové přípravy. Výzkumný soubor tvořilo 12 hráčů fotbalu dorostenecké kategorie, jejichž průměrný věk činil 16,9?1,3 roků. Všichni probandi absolvovali pravidelné monitorování aktivity autonomního nervového systému (ANS) pomocí metody spektrální analýzy (SA) variability srdeční frekvence (HRV). Byly provedeny i vstupní/výstupní maximální zátěžové testy a antropometrické vyšetření. Řešeny byly také otázky vlivu intenzity tréninkového zatížení na aktivitu parasympatiku (vagu) a vzájemné korelace ranní aktivity ANS se 1) změnou maximální spotřeby kyslíku (VO2max); 2) subjektivním pocitem vnímání ranní únavy. Byl zaznamenán signifikantní nárůst hodnot BMI, FFM, Pmax a pokles SFmax. Aktivita vagu signifikantně korelovala se změnou VO2max. Vztah mezi subjektivně vnímanou ranní únavou a aktivitou vagu lze ze statistického hlediska označit za zcela nesignifikantní.The main aim of this master thesis is to analyse changes of selected physiological and functional parameters during eight week training. The research group was composed out of 12 junior category soccer players, their average age was 16,9?1,3 years. All probands had to undergo regular monitoring of autonomic nervous system (ANS) using spectral analysing method (SA) of heart rate variability (HRV). There also were done input/output maximal load test and anthropometrical examination. Another issue that was solved was the impact of training load intensity on vagal activity and mutual correlation of morning activity of ANS with 1) the change of maximal oxygen uptake (VO2max); 2) subjective feeling of morning tiredness. Significant increase of values such as BMI, FFM, Pmax and decrease of SFmax has been detected. Vagal activity significantly correlated with the change of VO2max. The relation between subjective feeling of morning tiredness and vagal activity can be from statistical point of view marked as completely insignificant.