V této práci se zaměřuji na to, jaké jsou zkušenosti žen s poruchou příjmu potravy s tanečně-pohybovou terapií. Dále řeším jejich zkušenost s poruchou příjmu potravy, vliv tohoto druhu terapie na prožívání respondentek a změny, které zkušenost s ní přinesla. Dále zjišťuji, jaký byl vztah respondentek s jejich tělem před a po výzkumu a co si přály v této oblasti zlepšit. Podstatné jsou také podpůrné a proces znesnadňující faktory v rámci tanečně-pohybové terapie. V neposlední řadě zjišťuji působení jednotlivých technik na respondentky a jaká je jejich pohybová analýza dle Labana. V teoretické části se zaměřuji na tanečně-pohybovou terapii, její vznik, cíle, nástroje a jí podobné směry. V rámci problematiky poruch příjmu potravy zmiňuji jejich historii, etiologii, diagnostiku a možnosti léčby. Poslední kapitolu teoretické části věnuji dosavadním zjištěním ohledně vlivu tanečně-pohybové terapie na osoby s poruchou příjmu potravy. Výzkumný soubor se skládal ze tří žen. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, sebereflexivních deníků a Labanovy analýzy pohybu. K vyhodnocení byla použita kvalitativní metoda IPA. Podstatnými zjištěními byly podpůrné faktory v rámci tanečně-pohybové terapie, kam patří například podpůrná role terapeuta, zvědomění náročných témat, sebereflexe a verbalizace. Respondentkám se podařilo naplnit přání ohledně zlepšení vztahu se svým tělem. Získaly větší sebepřijetí a sebelásku. Z prezentovaných technik je nejvíce oslovila ,,choreografie mého života", která sestávala z kreativního využití tance jako nástroje pro integraci nedořešených životních témat.In this work, I focus on the experience of women with eating disorders with dance-movement therapy. I further address their experience with eating disorders, the impact of this type of therapy on the experience of respondents, and the changes that the experience with it brought. I also find out what the relationship of respondents was like with their bodies before and after the research and what they wanted to improve in this area. Also significant are the supportive and process-impeding factors within dance-movement therapy. Last but not least, I find out the effect of individual techniques on respondents and what their movement analysis is according to Laban. In the theoretical part, I focus on dance-movement therapy, its origin, goals, tools, and similar directions. In terms of eating disorders, I mention their history, etiology, diagnostics, and treatment options. The last chapter of the theoretical part is devoted to the current findings regarding the influence of dance-movement therapy on people with eating disorders. The research sample consisted of three women. Data were obtained through semi-structured interviews, self-reflective diaries, and Laban's movement analysis. The IPA qualitative method was used for evaluation. The main findings were supportive factors within dance-movement therapy, such as the supportive role of the therapist, awareness of challenging topics, self-reflection, and verbalization. The respondents managed to fulfill their wish to improve their relationship with their bodies. They gained greater self-acceptance and self-love. Of the presented techniques, they were most attracted by the "choreography of my life", which consisted of creative use of dance as a tool for integrating unresolved life topics.