Tato práce se zabývá otázkou, jakým způsobem lze v dokumentární tvorbě do dramaturgického konceptu díla záměrně zakomponovat principy mystifikace, a jak se je následně daří filmařsky uchopit. Mystifikace zde není vnímána pouze jako manipulující, či zavádějící postup, ale jako sdružující princip, který zasahuje do celého procesu vzniku filmu. Režisérům se na základě těchto postupů otevírají nové možnosti, pomocí kterých mohou upozornit na vnímanou sociální problematiku. Vybrané dokumentárních filmy Český sen, Svět podle Daliborka a V síti z produkce společnosti HYPERMARKET FILM jsou poté rozebrány jak z hlediska sledované mystifikace, tak z hlediska vztahů mezi tvůrci filmu a sociálními herci, popřípadě mezi tvůrci filmu a diváky.This study deals with the question of how the principles of mystification can be intentionally incorporated into the dramaturgical concept of documentary production, and how they are grasped in a cinematic manner. Mystification is not only perceived as a manipulative or misleading procedure, but as an associative principle that intervenes in the whole process of film creation. Based on these procedures, new opportunities open up for directors to draw attention to perceived social issues. Selected documentaries Český sen, Svět podle Daliborka and V síti produced by HYPERMARKET FILM are then analyzed both in terms of the mystification pursued and in terms of relations between filmmakers and social actors, or between filmmakers and viewers.