Tématem této práce je jazykový obraz smyslů v polské a české frazeologii a idiomatice. Rozlišování základních pěti smyslů (zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu) má v evropské kultuře dlouhou tradici a i díky tomu můžeme ve frazeologii a idiomatice pozorovat významné množství frazémů spojených se smyslovým vnímáním. Tato práce analyzuje a srovnává tyto frazémy a jazykový obraz smyslů v polštině a češtině. Zaměřuje se na frazémy obsahující lexémy oko/zrak; ucho/sluch; nos/čich; jazyk/chuť; kůže/hmat a jejich polské ekvivalenty. Zkoumá podíl jednotlivých smyslů ve frazeologii, míru ekvivalence frazémů a přísloví u obou jazyků, typy metafor, na kterých jsou tyto frazémy založeny.This thesis is devoted to description of the linguistic picture of the senses in Polish and Czech phrasemes and idioms. The distinction between the basic five senses (sight, hearing, smell, taste and touch) has a long tradition in European culture, and thanks to that we can observe a significant number of phrases associated with sensory perception in phrasemes and idioms. This work is focused on analyses and comparison of these idioms and the linguistic image of the senses in Polish and Czech language.