Práce se zabývá objektovým divadlem jako současnou tendencí v oblasti loutkového divadla na území České republiky. Objektové divadlo je představeno skrze zastřešující kategorii loutkového divadla a její stávající podkategorie, mezi něž samo patří. Všechny podkategorie spojuje určitý princip práce a zacházení s neživými entitami na scéně, které jsou v první kapitole popsány a teoreticky pojmenovány. Je uveden historický kontext, vznik a vývoj objektového divadla, které vedly k jeho momentální podobě. Možné pojetí objektového divadla je demonstrováno na příkladu tvorby slovinsko-českého loutkáře a performera Matiji Solceho. Skrze analýzy inscenací Happy Bones (2010) a Kar (2016) je představen možný způsob uvažování o objektech a jejich animaci. V závěru práce se nachází shrnutí Solceho poetiky a vymezení objektového divadla vycházející z dříve pojmenovaných teoretických konceptů a z úvah o současných inscenacích objektového divadla vyskytujících se na české divadelní scéně.The main topic of this thesis is to describe object theatre as the current tendency in the field of puppet theatre in the Czech Republic. Object theatre belongs to the category of puppet theatre and is introduced as one of the subcategories of this category. All other subcategories connects usage of inanimate entities and are theoretically named in the first chapter. The next part explains object theatre's historical context, origin and evolution which have led to its current form. Possible conception of object theatre is demonstrated on the work of the Czechoslovakian puppeteer and performer Matija Solce. The analysis of productions Happy Bones (2010) and Kar (2016) present one way of thinking about objects and their animation. The conclusion summarises Solce's poetics and definition of object theatre, based on earlier theoretical concepts and its reflection in the current Czech productions.