Cílem této práce je především zkoumat, jakým způsobem se promítnou účinky modifikací SJM do exekučního řízení, konkrétně do jeho první fáze, pokud v probíhajícím exekučním řízení vyjde najevo, že manželé mají SJM modifikováno. Uvedené míří převážně na novelu OSŘ a EŘ provedenou zákonem č. 139/2015 Sb., která pro soudního exekutora (soud) zavedla povinné zjišťování existence modifikace SJM ze Seznamu listin. Práce také podrobně rozebírá a následně hodnotí platnou a účinnou právní úpravu modifikací SJM, zejména z hlediska jejich účinnosti vůči třetím osobám, a poukazuje na možné výkladové problémy a nejasnosti. Zároveň z hlediska obsahu práce není opomenuta ani problematika procesní obrany manžela povinného se zaměřením na komparaci návrhu na zastavení a excindační žaloby. Co se týká závěrů učiněných v rámci práce, lze uvést, že současná právní úprava zavedením povinného zjišťování existence modifikace SJM ze Seznamu listin výrazně přispěla k posílení ochrany práv nedlužného manžela, nicméně samotná skutečnost, že modifikace byla do Seznamu listin zapsána, nepostačuje ke konstatování, že manžel povinného bude před účinky vydání exekučního příkazu (nařízení výkonu rozhodnutí) vždy absolutně chráněn a v důsledku toho bude mít v rámci exekučního řízení vždy lepší procesní postavení.The aim of this thesis is to examine how the effects of modifications of joint property of spouses are reflected in the execution proceedings, specifically in the first phase, if it turns out that the spouses have modified their joint property of spouses. The above is focused mainly at the amendment of the Civil Procedure Code and Enforcement Code by Act No. 139/2015 Coll., which introduced a mandatory investigation for the bailiff (court) of the existence of a modification of joint property of spouses from the List of Documents about the spouse´s property. The thesis also analyses in detail and subsequently evaluates the valid and effective legal regulation of modifications of joint property of spouses, especially in terms of their effectiveness towards third parties and points out possible problems of interpretation. The content of the thesis does not omit the issue of procedural defence of a spouse of an obliged person, focusing on the comparison of the proposal to stop execution (enforcement of judgements) and the exclusionary action. Regarding to conclusions drawn in this thesis, it can be stated that the current legislation by introducing mandatory investigation of the existence of the modification of joint property of spouses significantly contributed to strengthening the protection of a spouse of an obliged person, but the mere fact that the modification was enrolled in the List of Documents about the spouse´s property doesn´t mean that the spouse of an obliged person will always be absolutely protected from the effects of the issuance of an enforcement order and, as a result, always have a better procedural position in the execution proceedings.