Chronická obstrukční plicní nemoc je chronické zánětlivé onemocnění dýchacího systému. Dominujícím plicním projevem je dušnost, která výrazně omezuje kvalitu života pacientů s CHOPN. Poruchy dýchání se projevují také na síle a funkci dýchacích svalů. Plicní rehabilitace má nepopiratelný přínos na sílu a funkci dýchacích svalů, snížení dušnosti i zvýšení kvality života pacientů. Tyto benefity se však po ukončení rehabilitace postupně vytrácí. Proto byla tato diplomová práce zaměřená na využití telecoachingu, jakožto možného nástroje pro udržení benefitů získaných plicní rehabilitací i po 2 měsících od jejího ukončení. Výzkumný soubor tvořilo 12 probandů, náhodně rozdělených do 2 skupin o stejném počtu (s telecoachingem - T-C, bez telecoachingu - KS). U všech probandů bylo provedeno stejné vstupní (před rehabilitací), výstupní (po 8týdenní rehabilitaci) a kontrolní (po 8 týdnech od ukončení rehabilitace) vyšetření. Výsledky této práce prokázaly významný vliv 8týdenní plicní rehabilitace na pokles hodnoty P0.1 vztahující se ke zlepšení efektivity práce dýchacích svalů (p = 0,0033), na snížení míry dušnosti (p = 0,0500) a na pokles celkového skóre dotazníku SGRQ (p = 0,0186) prezentující zvýšení kvality života ve vztahu ke zdraví. Při porovnání výsledků mezi skupinou pacientů podstupujících telecoaching a skupinou pacientů edukovaných k samostatnému domácímu cvičení nebyly prokázány signifikantní rozdíly ve sledovaných parametrech (dušnost, kvalita života ve vztahu ke zdraví). U obou skupin došlo k udržení zvýšené kvality života ve vztahu ke zdraví i po 2 měsících od ukončení rehabilitace. Po 2měsíčním telecoachnigu došlo také k udržení snížené míry dušnosti. Některé výsledky práce mohou být zkresleny z důvodu vyhlášení nouzového stavu ve spojitosti s onemocněním COVID 19, který omezoval pacienty v pohybové aktivitě a znemožnil provedení kontrolního vyšetření u 50 % pacientů a tím pádem také posouzení vlivu telecoachingu na sílu a funkci dýchacích svalů.Chronic obstructive pulmonary disease is a chronic inflammatory disease of the respiratory system. Dyspnoea is a dominant pulmonary manifestation, which limits the quality of life of patients with COPD considerably. Respiratory disorders evince themselves also in the strength and function of respiratory muscles. Pulmonary rehabilitation has an indisputable benefit for the strength and function of respiratory muscles, dyspnoea reduction as well as increase in quality of life of patients. Nevertheless, after the rehabilitation is finished, these benefits peter out step-by-step. That is the reason why this thesis focuses on using telecoaching as a possible tool to maintain the benefits gained by the pulmonary rehabilitation also after 2 months after its termination. The research file was created by 12 probands, divided randomly in 2 groups of the same number (with telecoaching - T-C, without telecoaching - KS). All probands passed through the same initial (before rehabilitation), exit(after 8-weeks rehabilitation) and check (8 weeks after the rehabilitation is terminated) examinations. Results of this thesis proved significant effects of the 8-weeks pulmonary rehabilitation on the decrease of the P0.1 value related to the improvement of the respirátory muscle work efficiency (p = 0,0033), on the dyspnoea reduction degree (p = 0,0500) and on decrease of the total questionnaire score SGRQ (p = 0,0186) presenting increase in the health-related quality of life. While comparing results between the group of patients undergoing telecoaching and the group of patients educated to individual home-based exercises no significant differences were proved in the monitored parameters (dyspnoea, health-related quality of life). The increased health-related quality of life was maintained also after 2 months after termination of rehabilitation in both groups. The reduced dyspnoea degree was maintained after 2 months of telecoaching, too. Some results of the thesis can be distorted due to declaration of an emergency status in connection with the COVID 19 disease, which limited patients in the movement activity and disabled to carry out the check examination of 50% of patients and therefore to consider the influence of telecoaching on the strength and function of respiratory muscles.