Úvod: Poruchy komunikace patří vedle deficitů v sociálním chování a představivosti k základním charakteristikám poruchy autistického spektra. Důsledkem je často omezená schopnost těchto dětí sdělovat své potřeby, hájit své zájmy, vést konverzaci a rozumět komunikaci ostatních. Metody AAK byly vytvořeny s cílem kompenzovat tyto řečové deficity. V současnosti jsou v praxi zavedeny jednoduché diagnostické testy k odhalení PAS v raném věku a otevírají se tak možnosti využití metod AAK ve vývojovém období, kdy je plasticita a vnímavost nervového systému dítěte největší. Cíl: Ve výzkumném šetření byly vymezeny 4 tematické oblasti, ve vztahu k využití AAK u dětí s podezřením na PAS v raném věku. Tematické oblasti zahrnuly části: prvotní příznaky; počáteční podpora a pomoc; diagnostiku; AAK. Cílem bylo analyzovat informace v jednotlivých tematických oblastech s důrazem na komunikační problémy dětí s podezřením na PAS v raném věku a na metody AAK, které v současné době tyto děti využívají. Metodika: Kvalitativně orientované výzkumné šetření s účastí 4 osob pečující o dítě s PAS. Autorka použila metody polostrukturovaného rozhovoru doplněné o metodu nedokončených vět. Získaná data byla zafixována pomocí audiozáznamu a metodou doslovné transkripce převedena do textové podoby. K analýze dat autorka využila techniky barvení textu a jejich interpretaci provedla technikou obsahové analýzy. Výsledky: Podezření na přítomnost PAS u dítěte bylo vyvoláno odlišnostmi v chování dítěte a deficity v jeho komunikaci. Podnět k diagnostice vzešel jak od daného rodiče, tak i odborníků. Účastníci šetření při diagnostice postrádali větší informovanost a i empatický přístup od lékařů. Počáteční podpora a pomoc byla poskytnuta poradci služby Rané péče, kteří také nastavili metodu AAK u dítěte. Vedle fotografií, piktogramů a metody VOKS se uplatnilo také znakování. Účastníci šetření se shodují na jednoznačně pozitivním posunu v chování a spolupráci po zavedení metody AAK do komunikace s dítětem.Introduction: Defect in communication along with deficits in social behaviour and imagination belong to the basic features of autistic spectrum disorder. The consequences of this disorder are limited abilities of these children to express their needs, to defend their interests, to hold a conversation and to understand a communications of other people. The AAC methods were developed to compensate the speech deficits. Nowadays, simple diagnostic tests for early identification of ASD are used in practice. This makes possible to employ metods of AAC at developmental period, when the plasticity and responsiveness of child's nervous systém is the highest. Aim: Four thematic areas related to utilisation of AAC for children suspected ASD at an early childhood were defined.The thematic areas include first symptoms, initial support and help, diagnosis and AAC. The main objective of the research is on one hand to analyse communication problems and disturbances in spoken language in families with child suspected ASD at an early childhood, on the other hand the analysis of AAC's metods used in contemporary practice. Methodology: Qualitatively oriented research on a group of 4 participants meeting inclusion criteria was performed. The author used method of semi-structures interview complemented by method of unfinished statements. The data retrieved were fixed by means of audio recording and converted to a written form by method of literal translation. For data analysis the method of text colour coding was used and the interpretation was performed by means of content analysis. Results: The suspicion of ASD with respect to children was raised by behaviour distinctions and communication deficits. The diagnosis was initiated both by parents and experts. In the course of diagnostics, participants of the research perceived the lack of information and insufficient empathy of the medical staff. The initial support and help was provided by consultants od Early intervention, who implemented method of AAC to the children. Besides photos, pictograph and VOCS method the manual signs was employed. Research participants clearly recognised the positive change in behaviour a willingness of children to cooperate after the introduction of the AAC method.