Veřejný zájem se jakožto neurčitý právní pojem vyskytuje v mnoha právních odvětvích, nejen v oblasti správního práva. Pro veřejnou správu se jedná o jeden z klíčových pojmů, nicméně ochrana veřejnému zájmu je poskytována i v rámci správního soudnictví, mimo jiné v souvislosti s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Právě možnostmi ochrany veřejného zájmu v daném řízení se zabývá tato disertační práce. Soudní řád správní užívá slovního spojení "veřejný zájem" ve vztahu k řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve dvou směrech ve spojitosti s tzv. zvláštní žalobní legitimací neboli aktivní žalobní legitimací ve veřejném zájmu a v souvislosti se suspenzivním účinkem. V úvodní části práce je velice konkrétně vymezen historický vývoj správní žaloby právě s ohledem na užití slovního spojení "veřejný zájem," když vše je zakončeno vymezením právního rámce tématu de lege lata z národní, ale i mezinárodní úrovně. Dále je zde charakterizován pojem "veřejný zájem," a to nejen z teoreticko-právního pohledu, ale např. i z hlediska filozofického, ekonomického, nicméně i z pohledu soudní judikatury ale i zákonodárce, a to například v souvislosti s problematikou stanovování veřejného zájmu a priori právě jím. Oblast tzv. zvláštní žalobní legitimace je vymezena zákonem stanoveným okruhem subjektů, které disponují touto pravomocí. Jedná se o správní orgán, o němž tak stanoví zákon upravující řízení před správními orgány, nejvyššího státního zástupce, veřejného ochránce práv a subjekt, o němž tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva. Práce řeší jednak dílčí problémy týkající se jednotlivých žalobců, např. obsolentnost zákonných ustanovení, četnost využití tohoto institutu a konkrétní případy využití, podávání správní žaloby i jiným státním zástupcem než pouze tím nejvyšším, obecně celkově přístup ke správně-soudní ochraně prostřednictvím správní žaloby ve veřejném zájmu pro subjekty z environmentální oblasti, ale i problematické otázky prolínající se skrze všechny tzv. žalobce ve veřejném zájmu např. délka lhůt k podání správní žaloby, funkční příslušnost některých subjektů, prokazování či neprokazování veřejného zájmu a s tím související jeho přezkoumávání či nepřezkoumávání, případně další otázky. V případě suspenzivního účinku správní žaloby je v této práci řešena nerozpornost jeho přiznání s důležitým veřejným zájmem jako jedna z podmínek pro vyhovění žádosti o přiznání odkladného účinku, neboť ten obecně ex lege podáním správní žaloby nenastává. V souvislosti s daným tématem se zde rovněž prolíná problematika možnosti žalobců ve veřejném zájmu takovýto návrh podat. Nedílnou součástí práce je analýza zahraničních právních úprav, konkrétně legislativy německé, polské a slovenské v souvislosti s ochranou veřejného zájmu v soudních řízeních obdobných českému řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Po komparaci daných zahraničních právních úprav jsou vyvozovány závěry pro případnou inspiraci českému zákonodárci de lege ferenda. Úvahy, možnosti a návrhy de lege ferenda se však promítají celou disertační prací, když v jejím závěru jsou shrnuty a je zde zodpovězeno jak na hlavní hypotézu, tak i dílčí hypotézy či výzkumné otázky předkládané disertační práce.Public interest as an indefinite legal term occurs in many branches of law. This is one of the key words for public administration, however, the protection of them is provided in the administrative justice, also in relation to the action against decision of an administrative body. Administrative Procedure Code uses this term with this action in two ways in conjuction with right to sue in public interest and in conjuction with suspensive effect. In introduction of dissertation the evolution of administrative action is very specifically, in connection with this term delimited. This part is completed by defining the legal framework of this topic de lege lata from the levels national and international. Then there is characterized the term "public interest" not only from the theoretical legal point of view, but also from the point of view of case law as well as legislators. By Administrative Procedure Code are defined subjects disposing this privilege. It is administrative body of which it is determined by law governing proceedings before the administrative bodies, the General Prosecutor, the Ombudsman and the subject of which it is stipulated by a special law or international treaty. Dissertation deals with specific problems relating to individual claimants, e.g. frequency of using this institute, using in specific cases, filing the action by another prosecutor than just by Attorney General, general overall approach to the protection given by administrative justice for subjects from the environmental area, and also with problematic issues which penetrate through all claimants in public interest e.g. the length of the period for bringing this action, non/proving of public interest or non/reviewing of public interest, etc. In the case of suspensive effect is in this dissertation solved the compatibility of its granting with important public interest as one of the conditions to comply with a request for suspensive effect, because this generally ex lege with bringing an administrative action does not occur. In connection with this issue, there is also the issue of possibility of claimants in public interest such a proposal to submit. An integral part of dissertation is the analysis of foreign legislation German, Polish and Slovak relating to the protection of public interest in similar proceedings. After a comparison of the foreign legislations conclusions are drawn for possible inspiration for Czech lawmakers de lege ferenda. Considerations, possibilities and proposals de lege ferenda, however, are reflected in the whole dissertation, though in the end it is summarized. In the end of submitted dissertation also the main hypothesis and sub-hypothesis or research questions are answered.