V předkládané práci jsem studoval změny v míře predace v průběhu vegetační sezóny v gradientech lesních a nelesních habitatů. Dále byl studován vliv abiotických faktorů na změny v predaci v prostorovém a časovém gradientu. Z výsledků mých pozorování vyplývá, že predační tlak je v lesním prostředí nerovnoměrný. Predátoři v interiéru lesa napadali instalované návnady bezobratlých nejčastěji při povrchu země, v lesní hrabance. Naproti tomu v prostředí lesních okrajů byla zvýšená aktivita predátorů zaznamenána na listech stromů. V oligotrofních lesních ekosystémech se predace soustředila do mechových polštářů. Tyto výsledky je možno interpretovat ve vztahu k distribuci biomasy (organická hmota), jež v temperátních ekosystémech vzniká a kumuluje se převážně při zemi. Vysoká míra predace na listech v okrajových lesních částech byla pravděpodobně výsledkem silného vlivu teploty na létavé skupiny hmyzu. Vyšší proporce napadených návnad v interiéru lesa oproti lesnímu okraji lze vysvětlit nejen akumulací biomasy, ale taky abiotickými faktory (teplota, vlhkost). Komplexnost korunového zápoje byl další faktor s průkazným vlivem na predaci. Predátoři pohybující se na stromech s jednodušší korunou, napadli vetší proporci návnad. Tato práce taky odhaluje, že v otevřených a nelesních stanovištích má na míru predace větší vliv sezónnost a abiotické faktory, než na predaci v interiéru lesa. Z výše uvedených důvodů vyvozuji, že efekt abiotických faktorů, komplexnosti koruny stromu, vertikálního lesního gradientu, gradientu v lesním zápoji, primární produktivity a jejich interakcí musí být zahrnut při predikci času a prostoru, ve kterém bude mít predace největší respektive nejmenší vliv.In this thesis I have studied the changes in the predation rate during the growing season in the gradients of forest and non-forest habitats. Furthermore, I have studied influence of the abiotic factors on the changes in the predation rate in the temporal and spatial gradient. The results show that predators occurring in the forest interior attacked the baits set in the forest litter. High activity of predators was also recorded on the leaves of trees at the edge of the forest. In oligotrophic forest ecosystems predation was concentrated to the moss tussocks. These results can be explained by the distribution of biomass (organic matter) which is mainly produced and accumulated on the ground in the temperate ecosystems. A high level of predation on the leaves in the forest margins was probably due to the strong influence of temperature in more open habitats. Higher proportion of attacked baits in the forest interior than on its edge can be explained not only by the accumulation of biomass, but also by abiotic factors (temperature, humidity). Canopy complexity was another factor with a significant effect on the predation rate. Predators foraging in the trees with a simple crown attacked a larger proportion of the baits. This thesis also reveals that the seasonality and abiotic factors have greater influence on the predation rate in an open and non-forest habitats than in a forest interior. Therefore, I conclude that abiotic factors, canopy complexity, forest strata, forest openness, primary productivity and their interactions have to be considered in attempting to predict a time and a space in which the predation will have the greatest or the smallest impact on herbivore populations.