Cílem disertační práce je reflexe problematiky školské a mimoškolské hudební výchovy v odborných hudebních časopisech vycházejících v letech 1918 až 1938, a to v kontextu konkretizace a specifikace formativní funkce ve vztahu k procesu utváření uměleckého vkusu publika. Předmětem zkoumání je školská a mimoškolská hudební výchova. V období první republiky vzešlo mnoho zajímavých iniciativ k nápravě tehdejšího stavu hudební výchovy na školách a k posílení postavení a přijímání hudby v běžném životě. Zprofesionalizovala se celá oblast hudební kritiky a také se v tomto období již vyprofilovala téměř svébytná profesní pozice hudebního kritika. Na základě studia odborné literatury byly zvoleny nejvýstižnější a nejkomplexnější oblasti, které ve své šíři charakterizují školskou hudební výchovu v letech 1918 až 1938. Zajímala nás témata: legislativní úpravy školské hudební výchovy, hudební výchova jako součást všeobecného vzdělávání, problematika názvu a obsahu předmětu, jeho osnovy, institucionální zaštítění a vzdělání učitelů hudby a hudební výchovy. Základní rámec předávání hodnot hudebního umění ve školách je však v každé době doprovázen dalšími vzdělávacími formami mimoškolského charakteru. Výchovné aspekty v mimoškolském prostředí jsme sledovali u Společnosti pro hudební výchovu, Československého rozhlasu, Gramofonových závodů, výchovných koncertů a také v rámci působení spolkových činností. Všechna vybraná periodika byla podrobena analýze a na základě kvantifikace článků se vyprofilovaly obsahově rovnocenné kategorie, které zastupovaly a reprezentovaly hudební dění v ČSR. Kvantitou, ani kvalitou se problematika školské a mimoškolské hudební výchovy v rámci příspěvků hudebních časopisů nevyprofilovala jako samostatná kategorie. V analyzovaných časopisech se prolínala všemi kategoriemi napříč, přičemž nejvíce byly zohledněny projevy mimoškolské hudební výchovy, a to v kategorii Institucionální základna, dále zvláště téma rozhlasového vysílání lze spatřovat převážně v kategorii Kritika, festivaly, jakožto mimoškolské vzdělávání nabývající povahy výchovných koncertů, byly reflektovány převážně v kategorii Mezinárodní kontext. Školská hudební výchova se objevovala velmi sporadicky a to převážně v kategorii Charakteristika doby.The aim of the thesis is to reflect on issues of school and non-school music education in professional music journals published between 1918 and 1938 in the context of concretization and specification of the formative function in relation to the process of shaping the artistic taste of the audience. The subject of investigation is the school and non-school music education. During the First Republic many interesting initiatives originated, the aim of which was to rectify the then state of music education in schools and to empower the position and acceptance of music in everyday life. The whole area of music criticism became professional and the almost distinctive position of a professional music critic emerged. Based on the study of specialized literature the most concise and comprehensive areas were chosen, which characterize the school music education between the years 1918 and 1938. We were interested in the following topics: legislative amendments of the school music education, music education as part of general education, the subject title and content issues, its curriculum, institutional auspices of the training of music and music education teachers. The basic framework of the musical arts values transmission in schools is accompanied by other educational forms of non-school character. Educational aspects in the non-school environment were observed at the Společnost pro hudební výchovu (Association for Music Education), Československý rozhlas (Czechoslovak Radio), Gramofonové závody (Gramophone Works), educational concerts and also the activities of music associations. All selected journals were analysed and based on the quantification of the articles, content equal categories emerged which represented the situation in the music culture of the Czechoslovak Republic. Considering the quantity as well as quality, in the articles of music journals the issue of school and non-school music education never shaped as a separate category. In the analysed journals it penetrated all the categories, while the manifestation of the non-school music education was taken into consideration the most - especially in the category of institutional base. Especially the topic of radio broadcasting can be seen in the category of criticism mainly; festivals as non-school education mediated through educational concerts were mainly reflected in the category international context. The school music education appeared rather rarely, especially in the category of period characteristics.