Tato diplomová práce se zabývá možnými problémy rodilých mluvčích češtiny učících se japonsky z fonetického a fonologického hlediska. Teoretická část, tedy první tři kapitoly práce, popisují a srovnávají inventáře českých a japonských hlásek a vybrané jevy spojité řeči. Na základě tohoto srovnání jsou identifikována potenciálně problematická místa pro mluvčí češtiny učící se japonsky. Z těchto míst byly vybrány dvě konkrétní oblasti, kterým se věnuje čtvrtá kapitola, tedy praktická část práce. Vlastní výzkum na nahrávkách rodilých mluvčích japonštiny a českých studentů japonštiny nejprve sleduje, zda, a případně v jaké míře, se u mluvčích liší kontrast mezi dlouhými a korespondujícími krátkými vokoidy, a následně se obdobně věnuje kontrastu mezi geminovanými a korespondujícími jednoduchými kontoidy. Výsledky ukazují, že u části z měřených hlásek dochází u českých studentů k negativnímu transferu z mateřštiny a kontrast mezi danými dvojicemi hlásek mají oproti rodilým mluvčím japonštiny menší.This diploma thesis expounds on the possible phonetic and phonological problems that Czech native speakers confront when learning Japanese. It is divided into two parts: the theory and the research. The theoretical part describes and compares inventories of Czech and Japanese vowels and consonants and selected phenomena of continuous speech. Based on this comparison, potential pronunciation problems for Czech speakers learning Japanese are identified. From these, two potentially problematic areas were selected for the thesis research: long vowels and geminate consonants. Recordings of Czech students learning Japanese and Japanese native speakers are used to measure and compare the contrast between long and corresponding short vowels, as well as between geminate and corresponding single consonants. Results show that due to the negative transfer from Czech, the Czech students have lower contrasts between some of the measured pairs of sounds than the Japanese native speakers do.