Tato práce se věnuje postavení manžela povinného v exekuci vedené pro výlučný dluh druhého manžela, pokud je postižen majetek ve výlučném vlastnictví manžela povinného. Cílem této práce je odpovědět na hypotézu, zda může modifikace zužující společné jmění manželů efektivně zabránit postihu dle této modifikace výlučného majetku manžela povinného. Odpověď na tuto hypotézu je hledána v případě zkracující modifikace následující po vzniku závazku a dále v případě modifikací týkajících se nemovitostí. Tato práce vychází z právní úpravy účinné v únoru 2019, zaměřuje se především na novelu EŘ a OSŘ zákonem č. 139/2015 Sb. Uvedenou novelou byl jako prostředek obrany manžela povinného zaveden návrh na zastavení exekuce namísto vylučovací žaloby. V této práci je zhodnocena vhodnost této změny, kdy je srovnáván návrh na zastavení exekuce s vylučovací žalobou. Nahrazení vylučovací žaloby návrhem na zastavení exekuce není v této práci považováno za vhodné, protože odporuje zásadám exekuce. Z tohoto důvodu je v této práci de lege ferenda navrhován návrat k vylučovací žalobě. Podstatná část práce se věnuje hmotněprávní úpravě účinků modifikace vůči věřiteli. Právní úprava účinků modifikace vůči věřiteli je v této práci hodnocena jako nedostatečně jednoznačná, když kvůli nadbytečnému sousloví není možné vycházet z jazykového výkladu ustanovení § 719 odst. 2 OZ. Nevhodně je formulováno také ustanovení týkající se nemovitostí. Kromě uvedených problémů je upozorněno také na další nedostatky současné právní úpravy.The thesis is dedicated to the legal standing of the owing person's husband, when his or her property is included into the enforcement procedure seeking the payment to the owing person´s debt. The aim of the thesis is to find an answer on the hypothesis: whether the modification, which narrows the joint property of spouses, can effectively save separate estate of the not owing husband. The hypothesis is tested and verified by two examples. First example deals with the narrowing modification which follows the creation of the obligation. Second example deals with the modification concerning the real estate. The thesis is based on the legal regulation valid in February 2019. The thesis is focused on the amendment n. 139/2015 Sb., of the Civil Procedure Code and the Enforcement Code. By the amendment the abatement of a distraint was established as a procedural defence of the not owing husband instead of the excising action. The appropriateness of this replacement was appraised by the comparison of the abatement of a distraint with the excising action. As a result of the appraisement, the replacement is not considered useful, because the abatement of a distraint is inconsistent with the principles of the distraining process. For this reason return to the excising action is de lege ferenda suggested. Significant part of the thesis is dedicated to the substantive civil law. The legal regulation of the effects of the modification on a creditor is considered as deficiently clear, due to the excess collocation, for which strict interpretation of section 719 Civil Code is inapplicable. Subsection concerns the real estate is also inaccurately formulated. Except for above mentioned problems the thesis draws the attention to the other shortcomings of the recent legal regulation.