Práce s názvem "Vliv změna poměrů na trvání závazků" se věnuje třem hlavním institutům, a sice nemožnosti plnění, změně okolností a vyšší moci. První část o nemožnosti je popsáno ratio institutu nemožnosti plnění, opomenut nezůstal ani historický vývoj nemožnosti plnění, ale práce se hlavně zaměřuje na současnou právní úpravu, zejména na problematiku rozlišování počáteční a následné nemožnosti plnění, druhům nemožnosti plnění a právním následkům nemožnosti plnění a to jak té počáteční, tak i následné nemožnosti plnění. Druhá část práce je věnována problematice Clausula rebus sic stantibus, výklad začíná popisem historického vzniku a vývoje clausule, pokračuje všeobecným zahraničním srovnáním, které má přiblížit přístup ke klauzuli v jiných zemích. Práce se také věnuje teoretickému zdůvodnění klauzule a řeší vzájemný vztah klauzule a zásady pacta sunt servanda. Při interpretaci každé právní normy je nutné si nejdříve ujasnit, zda se jedná o normu dispozitivní nebo kogentní, proto hned v první kapitole věnující se výkladu klauzule, musí klauzule projít testem kogentnosti. Vzhledem k tomu, že aktuálně je stále žádoucí se zabývat i intertemporálním právem práce rovněž řeší otázku, zda je možné ustanovení o klauzuli aplikovat i na právní poměry vzniklé před účinností OZ. Detailní analýze jsou podrobeny podmínky, za kterých se klauzule aplikuje: rozsah aplikace, změna okolností, zvlášť hrubý nepoměr, nepředvídatelnost, nepoctivost dotčené strany, alokace rizika. Důležitou pasáží jsou i kapitoly věnované právním následkům klauzule především pak renegociaci, ingerenci soudu, procesním aspektům. Vzhledem k tomu, že klauzule má i své zvláštní skutkové podstaty, tak práce se zaobírá i jimi, především pak ve vztahu ke generální klauzuli, zdali stojí vedle sebe, nebo se vzájemně vylučují. Třetí část nesoucí název Vyšší moc začíná stejně jako nemožnost plnění a změna okolností historickým exkurzem, kde je nejdříve poukázáno na Goldschmidtovu subjektivní teorii vyšší moci, dále na Exnerovu objektivní teorii vyšší moci, Gerthovu teorii, pojetí Luchsingera a názory předních českých civilistů jako byl např. Randa, Sedláček, Krčmář, Blažké, Luby a Kanda. Ani u vyšší moci nebylo opomenuto srovnání se zahraniční právní úpravou a nadnárodních projektů. Hned vzápětí následuje kapitola věnující se výkladu vyšší moci v českém právu a opět její vztah k příbuzným právní institutům.The work titled "The Effect of Changing of Circumstances on the Duration of a Obligation" deals with the three major institutes, namely the impossibility of performance, changing circumstances and force majeure. The first part of the impossibility is described as the ratio of the impossibility of performance, the historical development of the impossibility of performance has not been omitted, but the work is mainly focused on the current legal regulation, especially on the issue of distinguishing the initial and subsequent impossibility of performance, the types of impossibility of performance and the legal consequences of impossibility of performance. The second part of the thesis deals with the issue of Clausula rebus sic stantibus, the interpretation starts with a description of the historical origin and development of the clausule, and continues with a general foreign comparison. The thesis also deals with the theoretical justification of the clausula and solves the relation between the clausula and the principle of pacta sunt servanda. In interpreting each legal rule, it is necessary first to clarify whether it is mandatory or non-mandatory rule; therefore, in the first chapter devoted to the interpretation of the clause, the clause have to pass the test of mandatory rules. The detailed analysis is subject to the conditions under which clauses are applied: scope of application, change of circumstances, especially gross imbalance, unpredictability, unfairness of the party concerned, risk allocation. Important chapters are also the chapters dealing with the legal consequences of the clausula, namely renegotiation, court adaptation, procedural aspects. The work also deals with specific legislation of clausula, especially in relation to the general clausula, whether they stand side by side or as lex specialis. The third part, bearing the name Force majeure, begins as well as the impossibility of performance and changing the circumstances through a historical excursion, which first points to Goldschmidt's subjective theory of Force majeure, to Exner's objective theory of Force majeure, to Gerth's theory, to Luchsinger's concepts and to the opinions of leading Czech civil lawyers as Randa, Sedláček, Krčmář, Blažka, Luby and Kanda. Even in the case of Force majeure, comparison with foreign legislation and transnational projects was not omitted. Right below is a chapter devoted to the interpretation of Force majeure in Czech law and again its relation to related legal institutes.