Perinatální asfyxie je závažným onemocněním donošených a lehce nezralých novorozenců, jejíž výskyt se ve vyspělých zemích pohybuje v rozmezí 0,52 %. Nejničivějším dopadem asfyxie na dětský organismus je hypoxicko - ischemická encefalopatie (HIE). Přestože je incidence HIE udávána pouze v 1,3 - 1,7 promile, významně se podílí na navýšení novorozenecké úmrtnosti a u přeživších jedinců nepříznivě ovlivňuje kvalitu jejich života. Mezi nejčastější dlouhodobé následky HIE patří dětská mozková obrna, opoždění psychomotorického vývoje a epilepsie. Disertační práce měla následující cíle: 1. Analýza incidence HIE v ČR i v Moravskoslezském kraji v období 2008-2014, včetně hodnocení dostupnosti nově zavedené terapeutické hypotermie (TH). 2. Rozbor výsledků mortality a pozdní morbidity novorozenců s HIE II. a III. stupně ve sledovaném období za účelem objektivizace účinnosti TH a porovnání výsledků s literárními údaji. 3. Testování vlivu vybraných rizikových faktorů a biochemických parametrů na výsledek léčby HIE II. a III. stupně metodou TH. Data úmrtnosti a pozdní morbidity novorozenců s HIE II.-III. stupně v perinatologickém centru Ostrava i v ČR potvrdila dlouhodobou setrvalou incidenci HIE, narůstající dostupnost a účinnost TH v léčbě HIE (pokles mortality i morbidity). TH je v současné době úspěšně implementována ve všech perinatologických centrech III. typu. Statistické testování vybraných rizikových faktorů a biochemických parametrů u novorozenců s HIE léčených TH prokázalo signifikantní vliv nízkého skóre dle Apgarové, patologických vstupních hodnot pH, base excess, laktátu, laktátdehydrogenázy v arteriální krvi a obtížně léčitelných křečových projevů na výsledný outcome těchto dětí. Vzhledem k nejisté prognóze HIE by výše uvedené rizikové faktory a biochemické markery mohly být využity jako pomocné prediktory následného vývoje těchto rizikových novorozenců.Perinatal asphyxia is a serious illness which affects full-term and moderately premature newborns, occurring in 0.52% of births in the developed world. The most serious consequence of infant asphyxia is hypoxic-ischemic encephalopathy (HIE). While HIE is noted in just 1.3 - 1.7 per thousand births, it is nevertheless a leading cause of infant mortality and can have a severe impact on survivors' quality of life. The most common long-term consequences of HIE include cerebral palsy, delayed psychomotor development and epilepsy. The aims of this dissertation are as follows: 1. Track the incidence of HIE in the Moravian-Silesian region of the Czech Republic from 2008-2014 while also considering the availability of the newly-adopted treatment of therapeutic hypothermia (TH). 2. Analyse the data collected over the course of the study concerning mortality and late morbidity of newborns with stage II and III HIE to determine the effectiveness of TH and compare the results with data published elsewhere. 3. Determine the influence of specific risk factors and biochemical parameters in the outcome of stage II and III HIE when treated by TH. Data on mortality and late morbidity of newborns with stage II-III HIE obtained from the perinatal centre in Ostrava and elsewhere in the Czech Republic confirms the long-term persistence of HIE, but alongside the increasing availability and efficacy of TH in its treatment (as witnessed by the reduction in mortality and morbidity rates). TH has been successfully implemented at all level 3 perinatal centres. Statistical analysis comparing selected risk factors and biochemical parameters and the outcome of TH-treated newborns with HIE confirms the significant negative influence of low Apgar scores, pathological pH values on admission, base excess, lactate, lactate dehydrogenase in the arterial blood, and difficult-to-treat seizure activity. Given the uncertain nature of HIE prognosis, the above stated factors may be utilized as auxiliary prognosis markers in determining the long-term outcome of these at-risk newborns.