Hlavním předmětem zkoumání této bakalářské diplomové práce je vývoj zastoupení žen v polistopadové éře na parlamentní úrovni, tj. v dolní i horní komoře Parlamentu České republiky jak v mezinárodním srovnání středoevropského prostoru, tak na úrovních krajské a komunální samosprávy. Práce analyzuje příčiny dosahované míry zastoupení žen v české politice v rovině institucionálního nastavení. Jako závisle proměnná k účelům analytické části práce slouží podíl žen v české politice a nezávisle proměnnými jsou volební systémy, volební genderové kvóty a politické strany. Pro tuto případovou studii byl zvolen empiricko-analytický přístup. V analytické části, zabývající se vývojem politické reprezentace žen v České republice, bylo navíc užito také synchronního a diachronního srovnání a analýzy kvantitativních dat. Hlavní stanovená hypotéza ve znění: ?Český politický systém v institucionální rovině klade bariéry pro zvýšení podílu reprezentace žen, a proto není v přímo volených orgánech na všech úrovních (samo)správy dosaženo vyváženého zastoupení mužů a žen.? byla potvrzena. Na prvním místě za nízkou míru politické reprezentace mohou politické strany, což je podtrženo absencí kvót na jakékoli úrovni. Cílem práce bylo podrobit analýze data v oblasti rovnovážné reprezentace obou pohlaví v českém politickém prostředí v návaznosti na aplikování konceptu politické reprezentace Hanny Pitkin a konceptu kritické hranice Rosabeth Moss Kanter. Analýza byla provedena pouze z institucionálního hlediska, na jehož základě lze dojít k závěru, že dosažení kritické hranice může být splněno pouze na základě institucionálního nastavení. V případě naplňování politické reprezentace však musí být brány v úvahu také politická kultura a socioekonomické faktory, které v této práci rozboru podrobeny nebyly.This bachelor thesis presents an analysis of women representation in the Czech political milieu since the breakdown of communism at statewide decision-making level, i.e. in both parliamentary chambers as in an international comparison within Central European space, so at levels of regional and municipal self-government. The thesis analyses the causes of achieved rate of Czech women´s political representation from the institutional point of view, so the dependent variable is proportion of women in Czech political milieu, the independent variables are electoral systems, electoral gender quotas and political parties. Choosing empirical-analytical inquiry has seemed to be the most suitable method for purpose of this case study. In the analytical part, researching a development of women´s political representation in the Czech Republic, methods of synchronic and diachronic comparison and data analysis were used. The main given hypothesis that Czech political system from the institutional point of view is characterized by placing unfavourable conditions for increasing women´s representation proportion, that is why no balanced proportion of men and women is achieved at all levels of decision-making bodies has been confirmed. Particularly, it is political parties´ fault and it is even emphasized with an absence of any type of quotas. The goal of the thesis has been the analysis in a field of gender-balanced representation in the Czech political milieu with application of Hanna Pitkin´s Concept of Political Representation and Rosabeth Moss Kanter´s Concept of Critical Mass on it. The analysis was accomplished entirely from the institutional point of view. Due to this point of view it can be summarized that achievement of critical mass might be done just on the basis of institutional settings. But as for the achievement of political representation the political culture and socioeconomic factors must be taken into consideration as well, not just institutional settings.