Diplomová práce se zabývá mechanismem řešení sporů Světové obchodní organizace a tím, jak je tento mechanismus využíván rozvojovými zeměmi. Cílem této práce bylo zhodnotit dosavadní účast rozvojových zemí v systému a identifikovat možné příčiny těchto zjištění. Ať už je pohled na dopady obchodní liberalizace jakýkoli, účinné vynu-cování vyjednaných závazků je zásadním předpokladem pro to, aby mnohostranný obchodní systém fungoval. Nový mechanismus řešení sporů je na rozdíl od toho, který existoval v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, právně závazný a staví na formálních a propracovaných pravidlech. Ačkoli mnoho učenců vidí tento posun jako jeden z největších úspěchů multilaterálního obchodního systému, definice tohoto úspě-chu do značné míry závisí na pohledu a zkušenostech každé členské země. Skutečnost, že převážná většina rozvojových zemí zůstává v systému řešení sporů neaktivní, je vysvětlena především menšími objemy obchodu, kterými tyto země disponují. Další důvody zahrnují relativní nedostatek právních a institucionálních kapacit, omezené finanční prostředky a strach z politických a ekonomických tlaků. Otázkou tak zůstává, jaké kroky by mohly rozvojové země učinit, aby mobilizovaly své omezené zdroje s cílem zlepšit účast v systému řešení sporů a jaké změny v pravidlech tohoto systému by jim v tom mohly pomoci.The paper addresses dispute settlement mechanism of the World Trade Organization and how it is used by developing countries. Its goal was to evaluate the participation of developing countries in the system and identify possible causes of these findings. Whatever is one?s perspective on the impacts of trade liberalization, effective enforce-ment of negotiated commitments is a prerequisite for multilateral trading system to work. The new dispute settlement mechanism is, contrary to the one that existed un-der the General Agreement on Tariffs and Trade, legally binding and based on formal and elaborated rules. Although many scholars view this shift as one of the greatest suc-cess of the multilateral trading system the definition of success depends on the perspective and experience of each WTO member country. The fact that most develop-ing countries almost universally fail to engage in the dispute settlement systemis explained by their smaller trade volumes. Other reasons for this may include lack of legal and institutional capacity, constrained financial resources and fear of political and economic pressure. The question remains: what steps could developing countries take to mobilize their limited resources in order to participate more effectively in the system, and how could changes in the system?s rules support these efforts.