Krmiva se rozlišují různými kritérii. Základním kritériem, podle kterého se vyčleňují kompletní a doplňková krmiva, je obsah živin. Dále lze podle obsahu vlhkosti rozlišit krmiva konzervovaná, polosuchá a suchá. Ta jsou díky své kompletnosti u spotřebitelů nejvíce vyhledávaná. Jsou vyráběna extruzí, při které jsou výchozí suroviny podrobeny vysokým tlakům a teplotám. To má za následek ztrátu termolabilních látek, např. lipofilních vitamínů, které pak musejí být do krmiv přidávána jako aditiva. Tato technika nese i určitá pozitiva. Dochází při ní k likvidaci nežádoucích plísní a bakterií. Úlohou krmiv je zajisti zvířatům základní živiny a energii potřebné pro udržení základních životních funkcí a udržení celkového zdraví. Základním předpokladem je také nezávadnost krmiv. Proto je nezbytné regulovat obsah zdravotně závadných a životu nebezpečných látek. Jejich seznam je uveden ve Vyhlášce č. 365/2008, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce je také uveden seznam přídatných látek, které nesmějí mít negativní účinky na zdraví zvířat. Pro zjištění složení krmiva se provádí analýza krmiv, která zahrnuje následující kroky: úpravu vzorku, separaci analytu a vhodnou analytickou metodou. V rámci EU platí Nařízení Komise (ES) č. 152/2009, kterým jsou stanoveny metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení krmiv. Nejčastěji doporučovanými metodami jsou chromatografické techniky a hmotnostní spektrometrie. Práce je zaměřena na stanovení lipofilních vitamínů. Obsah těchto látek je třeba sledovat z toho důvodu, že dochází k jejich ztrátám nejen při již zmiňované extruzi, ale také při manipulaci se vzorkem, vlivem oxidace vzdušným kyslíkem, působení UV záření, přítomnosti volných radikálů a kovů. Monitorovat jejich obsah je také důležité z toho důvodu, že legislativa určuje jejich maximální limity. Jako nejvhodnější technika stanovní lipofilních vitamínů se ukázala metoda HPLC.