Jsme fyziologicky naprogramovaní k podpoře, nebo k odporu vůči demokratickým principům? Tuto otázku, kterou se práce snaží hlouběji rozvinout, si filozofové tradičně kladli při studiu lidského těla a mozku, a později také v souvislosti s druhem státního uspořádání. Nejprve proto byly v globální i místní perspektivě identifikovány počátky a hlavní milníky daného výzkumu. A následně se text zaměřil na nově vzniknuvší neuro-x obory, v rámci nich se poté jako jedna z posledních začíná etablovat také neuropolitika, hlavní námět práce. V tomto směru byly proto stanoveny a zhodnoceny nejen konkrétní trajektorie hlavních výzkumných oblastí neuropolitiky, ale též příslušné nástroje neurověd. Jako významný obor se tématem prolíná neuroetika, jež důsledně ilustruje náročnou povahu, která znesnadňuje další vývoj ve zkoumané oblasti. Politická orientace, zásadní proměnná založená na ideologických pólech, poté tvořila teoretický podklad pro pozdější ukázkový pilotní experiment. S využitím přístrojů EDA a fEMG bylo následně zjištěno, že mezi zkoumanými českými gymnaziálními žáky a žáky střední odborné školy existují rozdíly ve fyziologických znacích při jejich reakcích na demokracii a ideologie. Jedinou shodu mezi žáky se podařilo objevit v případě pozitivních reakcí na nedemokratické ideologie, v rámci nich se fyziologické znaky nelišily. Posléze nebyla nevyhnutelně potvrzena význačnost politické orientace a třídního systému jako stěžejních proměnných jako je tomu v západních studiích. Přestože výsledky této pilotní studie zůstávají orientačními, a tudíž bez možnosti okamžité obhajitelnosti závěrů pro celou populaci, práce jako metodologická sonda poukázala na určité společenské trajektorie a nové přístupy k experimentální politologii tkvící ve fyziologii. Závěrečná část práce se věnovala limitujícím faktorům, které se vyskytují v neuropolitických studiích i v práci samotné. Ve finální části diskuse byly stanoveny návrhy na další výzkum, jelikož se očekává, že význam neuropolitiky do budoucna nadále poroste.Are we physiologically wired to endorse or loathe democratic institutions? A question, that this thesis endeavoured to expand upon and further set up, has been traditionally asked by scholars whilst analysing the human body and the brain in connexion to the type of state administration. First, the origins and milestones of research were discerned in the global and local perspective. Afterwards, an emphasis was put on the newly emerging neuro-x fields, including its latest branch represented by neuropolitics, the prime crux of this thesis. In this respect, specific trajectories of neuropolitical research foci and respective tools of neuroscience were identified and appraised. Furthermore, neuroethics, as a salient field that runs through, has exemplified the complex character exacerbating further development in the area. The crucial and variable of political leanings, which is based on ideology, comprised the theoretical basis for the ensuing pilot experiment. After employing EDA and fEMG, the thesis disclosed a difference in physiological traits occurring between examined groups of Czech grammar school and secondary vocational school pupils in their responses to democracy and ideologies. The only similarity has been uncovered in case of positive reactions to non-democratic ideologies, since in this case physiological traits did not vary. Lastly, the prominent position of political leanings and social class system, as the main variables of Western neuropolitics, were not necessarily vindicated in the Czech Republic. Although this pilot study has yielded indicative results, and thus without having the outcomes substantiated for the entire population; as a methodological probe, it has adverted to certain societal trajectories and new approaches to experimental political science residing in physiology. Finally, the closing sections of the thesis concentrated on the limits which have appeared across neuropolitical studies and, at the same time, in the thesis, too. Accordingly, proposals for further research studies were brought forward because the importance of neuropolitics is highly expected to increase.