Diplomová práce pojednává o problematice institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem, tedy institutu umožňujícím soudu v určitých typech řízení nařídit stranám účast na informační schůzce se zapsaným mediátorem. Jejím cílem je identifikovat možné dopady odstranění tohoto institutu z českého právního řádu, a to na účastníky řízení, zapsané mediátory, civilní soudní řízení a společnost. Úvahy o zrušení přitom vyvstaly především v souvislosti se zveřejněním věcného záměru civilního řádu soudního v roce 2017. V úvodní části práce je nejprve vysvětlen pojem mediace včetně poukázání na smysl mediace, historické souvislosti jejího vzniku či její výhody a nevýhody. Poté je již pozornost směřována k samotnému institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem, kdy je vysvětlena jeho podstata a zakotvení v právní úpravě. Práce taktéž přináší výsledky výzkumů zaměřených na četnost využívání institutu soudy. Následující kapitola se věnuje institutu v kontextu věcného záměru civilního řádu soudního, kdy uvádí jak navrženou právní úpravu, tak i odůvodnění této koncepce. Druhá část práce odpovídá na stanovené výzkumné otázky. Kromě možných dopadů zrušení institutu na výše uvedené subjekty, civilní soudní řízení a společnost, jsou zde proto analyzovány problematické aspekty institutu z pohledu těchto entit, přičemž jako problematický se jeví např. účel institutu, jeho dobrovolnost, odměna mediátora, podoba usnesení soudu či nedostatečná osvěta společnosti. Na zjištěné poznatky o problematických bodech a možných dopadech zrušení reaguje poslední kapitola navrhující možné změny stávající právní úpravy v rámci občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních, zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zákona o mediaci a vyhlášky o zkouškách a odměně mediátora. Práce tak za použití rešeršně-kompilační metody, analýzy a syntézy na jednom místě sumarizuje dostupné názory odborníků a praktické poznatky, na jejichž základě identifikuje problematické aspekty institutu a nabízí jejich řešení. Rozebírá možné dopady zrušení institutu a navrhuje možné změny stávající právní úpravy, přičemž využívá poznatků o funkčnosti institutů odkazujících strany na mediaci v jiných zemích. Výrazněji pak poukazuje na právní úpravu na Slovensku, v Polsku a na Maltě. Přestože v práci docházíme k závěru, že je vhodné institut prvního setkání se zapsaným mediátorem v českém právním řádu ponechat, nicméně je nutné na základě novelizace právní úpravy a některých mimoprávních změn přispět k jeho správnému pochopení, funkčnosti a větší míře využití, opomenuty nejsou také úvahy o možnosti zavedení povinných prvků do právní úpravy mediace. Práce představuje, vzhledem k analýze problematických aspektů institutu, zdroj užitečných informací pro mediátory, účastníky řízení, soudce i společnost. Dále může sloužit jako důležitý zdroj poznatků pro úvahy o zrušení institutu a v neposlední řadě je také zásadním podkladem pro budoucí novelizace právní úpravy.The diploma thesis deals with the issue of the institute of the first meeting with a registered mediator, i.e., the institute enabling a court in certain types of proceedings to order the parties to participate in an information meeting with a registered mediator. Its main goal is to identify possible effects of removal of this institute from the Czech Legal Order, considering the parties to the proceedings, registered mediators, civil court proceedings and society. This issue was taken into account especially with the publication of the Substantive Intent of the Code of Civil Procedure in 2017. The introductory part of the thesis explains the concept of mediation and its meaning, the historical context of the origin and the advantages and disadvantages of its application. Afterwards, the focus is brought to the institute itself e.g., its nature and grounding in the Czech Legislation. The thesis also provides research results of the usage frequency of the institute by courts. The following chapter deals with the institute in the context of the Substantive Intent of the Civil Procedure Code, in which it presents both the proposed legislation and the justification of this concept. The second part of the thesis answers the defined research questions. In addition to the possible effects of the institute removal on the above-mentioned entities, civil proceedings and society, other aspects of the institute were analysed, from the perspective of these entities, and were found rather problematic e.g., the purpose of the institute, its voluntariness, the remuneration of the mediator, the form of the court resolution or insufficient awareness of the society. The last chapter proposes possible changes to the existing legislation within the Code of Civil Procedure, the Act on Special Judicial Proceedings, the Act on the Social and Legal Protection of Children, the Mediation Act and the Decree on Examinations and the Mediator's Remuneration as a reaction to the findings on problematic points and possible impacts of the institute removal. Regarding the applied search-compilation method, analysis and synthesis, this thesis summarizes the available opinions of experts and other findings, based on which it identifies problematic aspects of the institute and offers their solutions. It discusses the possible effects of the institute removal and suggests changes to the existing legislation, using knowledge of the functionality of institutes referring parties to the mediation in other countries, with a focus on the legislation in Slovakia, Poland and Malta. Although the thesis concludes that it is appropriate to keep the institute of the first meeting with a registered mediator in the Czech Legal System, there are also considerations about the possibility of introducing mandatory elements into the Legal Regulation of the mediation. In order to keep the institute, it is necessary to amend the legislation and introduce some non-legal changes to support proper understanding to the institute, its functionality and greater use. With a regard to the analysis of the problematic aspects of the institute, the thesis represents a source of useful information for mediators, parties to the proceedings, judges and society. Furthermore, it may help as an important source of knowledge for concerns over the removing of the institute and, it also serves as a fundamental basis for future amendments to the legislation.